Sedět delší dobu za počítačem nebo u volantu je nápor i na relativně zdravou tělesnou schránku. Jak nepříjemné to pak musí být pro lidi trpící Bechtěrevovou nemocí?

Bechtěreviky často trápí bolesti zad. Nesnesitelné bývají především po ránu. Lze je samozřejmě utišit léky, i když ani to někdy nebývá snadné. Výzkumy však ukazují, že klíčem k bezbolestnému životu je pravidelné cvičení. Ztuhlá záda tak můžete rozcvičit třeba na gymnastickém míči.

Zaklonit hlavu a pozorovat mraky na obloze, vyndat knížku z horní police, ohlédnout se za sebe – pro zdravého člověka jde o běžné činnosti, které vykonává samozřejmě.

Zůstat soběstačný tak dlouho, jak to jen jde. To je hlavní cíl chronicky nemocných a platí to i o lidech, které sužuje revmatická nemoc páteře. Jednou ze zásadních věcí pak bývá poradit si při řízení automobilu.

Dálný východ vždy lákal zbytek civilizace a není snad oboru, kde by do západního myšlení a poznatků nezasáhl a nějak jej neovlivnil. Podívejme se na přínos východní medicíny při řešení autoimunitního zánětu pohybové soustavy zvaného Bechtěrevova choroba.

Lidé s Bechtěrevovou chorobou mají oproti zdravé populaci ztížené životní podmínky. Protože jim jejich onemocnění neumožňuje hýbat se v celém rozsahu, musejí často používat různé pomůcky. A právě ty jim mohou usnadnit život. Třeba při řízení auta.