S Bechtěrevovou chorobou bojují i vrcholoví sportovci
19. 1. 2013
A není jich málo. Někteří rezignují, ale většina se se svým osudem statečně popere. Mnoho jich také začne pomáhat i svým spolupacientům.
A není jich málo. Někteří rezignují, ale většina se se svým osudem
statečně popere. Mnoho jich také začne pomáhat i svým spolupacientům.
Bojovník ve sportu i v nemoci
Rico
Brogna byl úspěšným hráčem nejvyšší profesionální americké baseballové
ligy, když mu byla v roce 1991, tedy v 21 letech, diagnostikována
Bechtěrevova choroba. I s vážnou nemocí pokračoval v profesionální hře
až do roku 2000, kdy kariéru ukončil. Miláčkem fanoušků i médií se stal
nejen pro svoji statečnost, s jakou se chorobě postavil, ale také pro
svůj morální kredit a charakter: "Ve hře plné sobectví a arogance je
Brogna jako příjemná oáza," napsal mimo jiné tisk. Namísto toho, aby
rezignoval nebo žil do konce života ze zašlé slávy, zůstal ve vrcholovém
sportu, začal se věnovat osvětě a shánět peníze na podporu výzkumu a
léčby tohoto onemocnění.
Ti druzí
Kromě Brogny jsou známy případy i dalších vrcholových sportovců, kterým byla Bechtěrevova nemoc diagnostikována:
profesionální golfista Ian Woosnam,
hráč kulečníku Chris Small – toho nemoc přiměla ukončit kariéru,
Ellyn Robinson, profesionální vzpěračka – mimo jiné obhájila doktorský titul v oboru tělovýchovy.
Dokazovat zdánlivě nemožné
Rico
Brogna se po své diagnóze začal věnovat charitě a v letech 1997 až 2001
byl například mluvčím Americké asociace pro spondylitidu. Věta, kterou
Brogna kdysi komentoval svou sportovní i charitativní činnost, pak může
sloužit jako moto všem lidem, kteří se celý život musí potýkat s vážným
onemocněním: "Doufám, že mohu být inspirací pro ostatní, aby dělali
věci, o kterých si mysleli, že s Bechtěrevovou nemocí dělat nemohou.
Naučte se zkoušet to, o čem jste si mysleli, že je nemožné – a můžete
dosáhnout velkých věcí."
Ty tam jsou časy, kdy se nemocným všeho druhu radilo, aby se šetřili. Heslem dneška je hlavně se hýbat. A není to jen nějaká momentální móda – prospěšnost pohybu je dokázána výzkumem.
Máte kvůli bolestem problém vstát ráno z postele? Trvá hodinu, než se vaše tělo dostane na „provozní teplotu“? Pokud ano, může vám pomoci několik rad pro co nejlepší zvládnutí tohoto hendikepu.
Historicky byla Bechtěrevova choroba takřka výhradně popisována u mužů, zatímco ženám bylo toto revmatické onemocnění páteře diagnostikováno vzácně. Ovšem v posledních letech se přišlo na to, že i ženy trápí revmatické onemocnění zad a křížokyčelního kloubu. Jde o tzv. nonradiografickou axiální spondylartritidu (nr-AxSpA). Obě diagnózy pak patří mezi dvě různé formy jednoho onemocnění, tzv. axiální spondylartritidu (AxSpa).
Konec roku je pro mnohé z nás očekávaným a radostným obdobím roku. Vánoční svátky, Silvestr a Nový rok však vyžadují spoustu příprav a osobního nasazení. Účastnit se množství večírků a rodinných setkání je náročné pro zdravého člověka, natož pro jedince s Bechtěrevovou chorobou. Vánoční shon by ale neměl představovat alibi pro nedodržování léčby a zanedbávání každodenního cvičení.
Cesta ke sdělení diagnózy a tím i k léčbě revmatické nemoci byla u 66letého Jindřicha Fanty zdlouhavá. I když ho různé obtíže pohybového aparátu provázely již od jeho 21 let, až ve 30 letech mu byla potvrzena ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba. Během let vyzkoušel více typů terapie, cílenou léčbu musel přerušit v důsledku aktivovaného „spícího“ bacilu tuberkulózy.
Nonradiografická spondylartritida je počínající revmatický zánět v páteři, který ještě není vidět na klasickém rentgenovém snímku. Odhalit ho je možné pouze díky magnetické rezonanci. Jak ukazuje klinický výzkum, s léčbou této choroby se nevyplácí otálet.
