Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského sedla. O pozitivním vlivu jízdy na koni se zmiňovali již slavní lékaři Hippokrates a Galén.
Co však mohou od této sportovní disciplíny čekat nemocní s Bechtěrevovou nemocí? Jako u všeho v životě jsou to klady i zápory.
Léčivá jízda
Jízda na koni bezesporu organismu svědčí. I proto se můžeme například v lázních nebo rekreačních areálech setkat s nabídkou takových zdravotních jízd. A čím může prospívat?
Při pravidelných jízdách se zlepšuje držení těla.
Posiluje se též svalstvo.
Zvyšuje se schopnost koordinace pohybů.
Zlepšuje se psychický stav.
Nejčastějšími klienty rehabilitace s koněm jsou děti, kterým jízda pomáhá v psychickém i fyzickém vývoji.
Co hrozí?
Častou komplikací tohoto hobby jsou úrazy. Z německých statistik ovšem vyplývá, že až k celé polovině zranění dochází při manipulaci s koněm ve stáji. Na úrazech s přerušením míchy a ochrnutím se podle nich podílí jízda na koni jen přibližně jedním procentem. Z neúrazových komplikací se často ortopedové a revmatologové setkávají u jezdců s burzitidou neboli zánětem tíhového váčku, ale i s postižením páteře a přetížením meziobratlových plotének. A právě zde je, co se jízdy na koni týká, kámen úrazu při Bechtěrevově nemoci.
Rozporuplný verdikt
Na otázku, zda je při Bechtěrevově nemoci vhodná jízda na koni, bohužel neexistuje jednoduchá odpověď. V počátečních stadiích onemocnění mohou pozitiva převážit nad možnými riziky, je však nutná lékařská kontrola předem – nejen od revmatologa, ale i od odborníka na držení těla. V pokročilejších stadiích již jasně převažují rizika a negativa, nehledě k neúměrnému riziku úrazu při nedostatečné pohyblivosti. Ovšem jen lékař, nejlépe sportovní, dokáže poradit, zda je v konkrétním případě pohyb na koni vhodný. Může též doporučit vhodný styl jízdy a naznačit, čeho se v zájmu zdraví zad vyvarovat.
Bechtěrevova nemoc znatelně ovlivnila nejen život, ale i celé dílo Karla Čapka. Podle svých slov se Karel Čapek od prvních projevů onemocnění až po svou smrt nezbavil všudypřítomné bolesti, se kterou se ale naučil žít.
Historicky byla Bechtěrevova choroba takřka výhradně popisována u mužů, zatímco ženám bylo toto revmatické onemocnění páteře diagnostikováno vzácně. Ovšem v posledních letech se přišlo na to, že i ženy trápí revmatické onemocnění zad a křížokyčelního kloubu. Jde o tzv. nonradiografickou axiální spondylartritidu (nr-AxSpA). Obě diagnózy pak patří mezi dvě různé formy jednoho onemocnění, tzv. axiální spondylartritidu (AxSpa).
Bechtěrevova nemoc je mimo jiné spojena s postupným tuhnutím páteře, okolí páteřních svalů, vazů a jednotlivých obratlů. Jedním z častých problémů, které bechtěreviky trápí, je nepohodlí při spánku, obtížné usínání, bolesti a ztuhlost svalstva.
Bechtěrevova choroba neboli ankylozující spondylitida je závažné a svými projevy život omezující chronické autoimunitní onemocnění revmatoidního charakteru. Průlom v terapii jejích těžkých forem přineslo až zavedení cílené biologické léčby. Ačkoli ani s využitím těchto moderních léčiv není možné Bechtěrevovu chorobu zcela vyléčit, jejich vliv na kvalitu života pacientů je obrovský a umožňuje jim návrat k plnohodnotnému životu.
Možného zhoršení nemoci a ztráty soběstačnosti se obává asi každý pacient s Bechtěrevovou chorobou – jak zvládnu pracovat, jak budu provádět každodenní činnosti? I když se mnoho okolností jeví jako velká neznámá, většina z nich má řešení. V první řadě je potřeba požádat o pomoc. A to nejen své blízké, ale i český sociální systém.
Řeč je o chronické nemoci, která od určitého stadia může život nemocného začít ovlivňovat natolik, že vykonávat zaměstnání je náhle příliš náročné. Bechtěrevova choroba se postupem času vyvíjí a někdy může člověka dovést až do invalidního důchodu.
