Léčba revmatoidní artritidy zdaleka nespočívá pouze v užívání medikamentů. Nápomocná může být rovněž rehabilitace, fyzikální léčba a přírodní léčba, za kterou můžete docházet ambulantně nebo ji v intenzivnější podobě využívat během pobytu v lázních. Co lze od takové terapie očekávat?
Méně bolesti, více chuti do života
V lázních je mimo jiné využíváno příznivého účinku minerálních či termálních vod a bahenních zábalů, takzvané balneoterapie. Mohou vám být rovněž doporučeny vířivé, jodové, sirnaté, uhličité, radonové nebo bylinné koupele. Působení těchto přírodních léčivých zdrojů má následující cíle:
zlepšení periferního prokrvení,
zmírnění bolesti a pocitu ztuhlosti,
celkovou relaxaci,
zlepšení celkové kvality života a běžného fungování nemocného.
Další důležitou náplní pobytu v lázních je intenzivní rehabilitace vedená zkušenými odborníky a fyzikální léčba využívající magnetoterapii, ultrazvuk, kryoterapii, elektroléčbu (střídavé a galvanické proudy), biolampu, infračervené záření či laser. Oblíbené bývají také různé druhy masáží. Pobyt v lázních má přesně daný program, který je danému jedinci takzvaně šit na míru. Jeho délka je obvykle několik týdnů.
Lázně nejsou pro každého
Chcete-li, aby vám na lázeňskou terapii přispěla pojišťovna, musíte kontaktovat svého lékaře. Revmatolog by měl rovněž rozhodnout, zda je pro vás tento typ léčby vhodný, a to s přihlédnutím na aktivitu vašeho onemocnění. Ta by neměla být příliš vysoká, protože působení některých (zejména teplých) procedur by mohlo probíhající zánět ještě více provokovat. Na příspěvek na lázeňskou léčbu mají obecně nárok jen nemocní s určitým stupněm postižení, a to minimálně II. stupně s funkčním postižením typu b.
Lupénka je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje především kůži. Podle odhadů se s ní potýkají zhruba 2–3 % populace, kterým může nepříjemně zasahovat do života. Prozatím nemáme žádný lék, který by lupénku dokázal zcela vyléčit, ale i tak existuje celá řada možností, jak ji dostat pod kontrolu. A to včetně neustále se rozvíjející cílené biologické léčby.
Obléci si košili, zapnout zip nebo zavázat tkaničky je něco, o čem většina z nás ani nepřemýšlí. Jiné je to ve chvíli, kdy při zapínání knoflíčků pociťujeme silnou bolest prstů a zapnout si zip se stává nemožným. A co teprve taková chůze v botách na podpatku! I s těmito omezeními se ale můžete blýsknout vkusným a moderním outfitem.
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
V současné době je cílená biologická léčba standardem v léčbě mnoha onemocnění, včetně nádorových nemocí či autoimunitních chorob (včetně revmatoidní artritidy, psoriázy či Bechtěrevovy choroby). Její využití s sebou nese řadu benefitů, přesto však není vhodná pro každého. V některých případech nemůže být podána vůbec, v některých je na ošetřujícím lékaři, aby zvážil její přínosy a rizika.
Zatímco například revmatoidní artritida je poměrně časté a také známé onemocnění, u něhož mohou od loňského roku lékaři svým pacientům již od středně těžkého stadia předepisovat biologickou léčbu, u systémové sklerodermie (SS) je to jinak. Tato revmatická nemoc je vzácná, její projevy jsou velmi různorodé, a proto bývá diagnostika choroby zdlouhavá a obtížná. Jde přitom o velmi závažné onemocnění, což demonstruje také příběh 41leté pacientky Michaely Linkové.
