Teplo si poradí se ztuhlými klouby, chlad zase se zánětem
9. 12. 2010
Juvenilní idiopatická artritida je dlouhodobé zánětlivé onemocnění kloubů, které se objeví už v dětském věku. Jsou pro něj charakteristické bolesti, otoky a omezení pohybu v kloubu. Zejména bolest pak dokáže pořádně potrápit nejen dětské pacienty, ale i jejich rodiče. Ti pak vyzkouší kromě pravidelného rozcvičování i řadu léků s různým efektem.
Může ale pomoci něco tak prostého, jako je teplo a chlad?
Teplo uleví od zatuhnutí a zlepší prokrvení
Moderní medicína sice přichází stále se stále novějšími a účinnějšími léky v podobě tablet a injekcí, nezapomíná však ani na staré a osvědčené metody, jako je právě terapie chladem a teplem. Teplo dokáže ulevit takovým projevům provázejícím artritidu, jako je zatuhnutí, a zároveň zlepšit prokrvení kloubu. Proto je vhodné probudit své dítě ráno o chviličku dříve a zatuhlé klouby obložit například teplými mokrými ručníky. Dalším tipem může být použití látkového sáčku naplněného fazolemi nebo rýží, který ohřejete v mikrovlnce. Na postižený kloub ho však pokládejte jen přes ručník, nikdy ne přímo. Teplem neléčete klouby oteklé a horké!
Chlad patří na zánět
Oteklým a bolestivým kloubům, v kterých právě probíhá aktivní zánět, ulevíte pomocí chladu. Ten totiž na rozdíl od tepla zúží cévy a zmírní tak otok i vlastní zánět. Rovněž má schopnost tlumit bolest působením na nervová vlákna v dané oblasti. Stejně jako při terapii teplem si i v tomto případě snadno poradíte s běžnými věcmi, které naleznete v domácnosti. Použijete-li například sáček se zmraženou zeleninou nebo přímo s ledem, opět zabraňte přímému kontaktu s kůží pomocí suché utěrky nebo ručníku.
Pokud budete chtít svému dítěti ulevit od jeho artritických obtíží pomocí chladu nebo tepla, mějte na paměti, že extrémními teplotami můžete jeho kůži i ublížit. Proto horké nebo studené předměty vždy nejprve vyzkoušejte na sobě a u svého dítěte pokožku pravidelně kontrolujte. Pokud není jen růžová, ale přímo rudá, okamžitě předmět odstraňte.
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
Velká část z více než 80 tisíc lidí, které u nás trápí revmatická onemocnění, je v produktivním věku, v podobě juvenilní idiopatické artritidy se ale vyskytují i u dětí. Potřebnou změnu pohledu na současnou léčbu revmatoidní artritidy nastartovala kampaň Revma výzva, díky níž se podařilo prosadit úhradu biologické léčby už ve stadiu střední závažnosti onemocnění. Jak moc důležitý je tento krok pro pacienty a co dalšího jim pomáhá, se dozvíte v rozhovoru s Editou Müllerovou, předsedkyní pacientské organizace Revma Liga Česká republika, z.s.
Lidé trpící artritidou obvykle mohou najít uplatnění v zaměstnání. Jejich onemocnění je však může limitovat při výběru pracovního místa a mohou potřebovat specifické pracovní podmínky.
Jako u mnoha jiných onemocnění i u těch revmatologických hrají určitou roli geny. Avšak každá choroba má svůj vlastní stupeň a vzorec dědičnosti, stejně jako své vlastní geny.
Každému pacientovi s revmatickým onemocněním sdělí informace o správném užívání léku nejdříve jeho ošetřující lékař, revmatolog. Následně je pak připomene ještě lékárník, kterému je předepsaný recept předložen. Dodržování předepsané léčby už poté záleží jen na pacientovi. Právě nedůslednost na jeho straně může vyvolat mylný dojem, že léčba neúčinkuje, jak má. Lékaři často o tomto problému hovoří jako o nedostatečné adherenci k léčbě.
Nepříjemné svědění, které bývá popisováno jako kousavý nebo pálivý pocit, patří mezi nejčastější projevy lupénky a trápí až 90 % pacientů. Co přesně ho způsobuje, jaké faktory ho zhoršují a jak jej řešit?
