Rozhovor s odborníkem na téma Revmatoidní artritida

Nejen chůze, ale i oblékání, osobní hygiena, stravování a příprava potravy či například psaní nebo i jen zvedání předmětů může být pro pacienta s revmatoidní artritidou obtížně řešitelné až neřešitelné.

Dědičnost hraje důležitou roli při přenosu a vzniku širokého spektra chorob, včetně revmatických onemocnění. Vztah genů a revmatických nemocí však není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za jejich vznikem totiž stojí více než jen genová výbava zděděná po rodičích.

Cílená terapie pomáhá zvládnout revmatoidní artritidu mnoha pacientům. Originálním přípravkům končí patentová ochrana a na trh vstupují biosimilars. O co se jedná?

Revmatoidní artritida je autoimunitní zánětlivá revmatická choroba, jíž trpí zhruba jedno procento naší populace. I když nejčastěji postihuje lidi ve středním a vyšším věku, nevyhýbá se ani mladým ženám, které by rády založily rodinu. Sama revmatoidní artritida (RA) mateřství nebrání a těhotenství může probíhat nekomplikovaně. „Graviditu je ale nutno dobře naplánovat na dobu, kdy je žena, respektive její nemoc, v dobrém stavu, tedy s nižší aktivitou, a kdy nebere léky, které se neslučují s těhotenstvím,“ upozorňuje MUDr. Dana Tegzová z Revmatologického ústavu a Revmatologické kliniky, 1. LF UK, Praha.

Lékaři různých oborů, často pak revmatologové, se setkávají s dotazy nemocných na účinnost tzv. biolampy, biosvětla, polarizovaného světla nebo světelné terapie.

Lidově řečeno revma je autoimunitní onemocnění, které vyvolává zánět kloubů. Projevuje se převážně ranní ztuhlostí, únavou nebo teplotami. Přestože tato choroba není úplně vzácná, moc se o ní neví. Pojďme vyvrátit pár dezinformací a nahradit je ověřenými fakty.