Vaše nemoc vám nemusí bránit dostatečně se věnovat dětem
6. 2. 2011
Vychovávání dětí a starost o rodinu není jednoduchý úkol ani pro zdravého člověka. Pokud trpíte artritidou, bude to pro vás znamenat mnoho přemýšlení a plánování navíc. Pokud se ale na vše pečlivě připravíte, může mít vaše nemoc na chod rodiny jen minimální vliv.
Připravte se na změnu
Všichni rodiče mají podobné obavy a starosti a všichni musí uzpůsobit svůj dosavadní životní styl novému přírůstku. Když máte chronickou nemoc jako artritidu, budete muset některé věci promyslet poněkud podrobněji. Asi se budete muset smířit s tím, že po fyzické stránce budete poněkud méně aktivní rodič, než je běžné. Pamatujte ale na to, že mnohem důležitější je být tu pro své dítě, když vás potřebuje.
Artritida a vaše děti
Někteří rodiče se obávají, že jejich děti po nich artritidu podědí. Je třeba si uvědomit, že přestože pro revmatoidní artritidu existují některé genetické vlohy, rozhodně není pravidlem, že by dítě muselo být stejně postižené jako jeho rodič.
Nezapomeňte ani na sebe
Je pochopitelně mnohem těžší soustředit se na svou vlastní chorobu a její léčbu, když musíte zvládat výchovu dítěte. Na druhou stranu, pokud budete zanedbávat svůj zdravotní stav, stejně se to nakonec nepříznivě projeví i na vaší péči o rodinu. Proto si dopřejte dostatečný čas na odpočinek.
Nemá cenu se snažit udělat několik věcí najednou, protože pravděpodobně neuděláte dobře ani jednu z nich. Nebojte se také požádat své okolí o pomoc, pokud je to nutné. Měli byste si určit priority, budete se možná muset rozhodnout, jestli je v danou chvíli důležitější utřít prach v obýváku, anebo se věnovat dítěti. Buďte také otevření ohledně své nemoci a umožněte své rodině pochopit vaše problémy. Jenom tak vás bude umět podpořit a pomoci vám, až to budete potřebovat.
Lidé trpící artritidou obvykle mohou najít uplatnění v zaměstnání. Jejich onemocnění je však může limitovat při výběru pracovního místa a mohou potřebovat specifické pracovní podmínky.
Revmatoidní artritida nepostihuje zdaleka jen klouby. Může zasáhnout i jiné části těla, proto bychom ji spíše měli nazývat revmatickou nemocí. Ani postižení plic nebývá zřídkavé a může být i velmi vážné.
Hlavním cílem léčby revmatoidní artritidy je navození klidového stadia, či alespoň snížení aktivity nemoci na minimum. Zabránit nevratnému poškození kloubů je důležité pro každodenní život pacienta. Skutečným průlomem je v tomto směru tzv. cílená léčba.
Juvenilní idiopatická artritida je dlouhodobé zánětlivé onemocnění kloubů, které se objeví už v dětském věku. Jsou pro něj charakteristické bolesti, otoky a omezení pohybu v kloubu. Zejména bolest pak dokáže pořádně potrápit nejen dětské pacienty, ale i jejich rodiče. Ti pak vyzkouší kromě pravidelného rozcvičování i řadu léků s různým efektem.
S nadcházejícím jarem se blíží i období velkého úklidu. Ten může ale pro některé nemocné znamenat nepředstavitelnou překážku. Například lidé s artritidou díky své omezené hybnosti zkrátka nemohou vykonávat všechny činnosti tak efektivně jako zdraví jedinci.
Příznaky revmatoidní artritidy se mohou projevit již v raném dětství. V různé formě postihují revmatické nemoci více než sto ze sta tisíc dětí. Dnes téměř 30leté Američance diagnostikovali revmatoidní artritidu již ve čtrnácti měsících věku. Přes kvalitní biologickou léčbu se s nemocí a s problémy, které s sebou přináší jak revmatoidní artritida sama, tak její léčba, potýká dodnes.
