Artritičtí pacienti mají problém v podobě nerovnováhy mezi odpočinkem a aktivitou. A to i přesto, že pravidelný pohyb snižuje bolest.
Artritičtí pacienti mají problém v podobě nerovnováhy mezi odpočinkem a aktivitou. A to i přesto, že pravidelný pohyb snižuje bolest. Ale právě bolest, která nemoc provází, lidi od pohybu odrazuje. Vzniká tak dokonalý začarovaný kruh.
Dokonce i pro pacienty, kteří jsou si nebezpečí sedavého života vědomi, je těžké odhadnout dostatečné množství pohybu. Závisí to na osobnosti a vážnosti jejich artritidy? Existuje něco jako příliš mnoho aktivity stejně jako její nedostatek?
Revmatolog Dr. Zashin říká: „Pacientům s artritidou může sedavý způsob života dočasně pomoci cítit se lépe. Například pokud jsou lidé s těžkou artritidou na několik dní v nemocnici, jejich bolesti se zmírní. Jenže tato úleva má krátké trvání, zatímco následek sedavého způsobu života může vést k obezitě.
Ta představuje nadměrnou zátěž pro kolenní a kyčelní klouby, a proto také může vést k výraznému zhoršení bolesti v těchto kloubech. Při pohybu se v mozku uvolňují endorfiny, a proto jsou lidé bez pohybu náchylnější k depresi, která je často provázena bolestí a únavou.“
Rozcvičte tělo
Nutnost pohybu při této nemoci možná není na první pohled zcela zřejmá, o to důležitější ale je. Pamatujte, že jde o vaše zdraví.
Zkuste do svého denního režimu zařadit následující rady:
cvičte s partnerem, to vás bude motivovat
mít psa je dobrou cestou k pravidelné chůzi
zapojte se do skupinového cvičení ve svém okolí
Fyzická aktivita má mnoho pozitivních účinků, jako spánek, snížení tělesné hmotnosti a zlepšení nálady. To vše pomáhá omezit artritickou bolest. Správné množství pohybu a cvičení je velmi individuální. Pokud pacient cítí, že se den po cvičení či jiné pohybové aktivitě bolest zhoršuje, cvičil pravděpodobně příliš. S fyzickou aktivitou se má začínat postupně, aby si každý mohl najít svoji úroveň. Důležité je ale vytrvat.
Vůči kloubům je pohyb ve vodě velmi šetrný. Voda nadlehčuje a současně tlumí nárazy. Pokud má příjemnou teplotu, příznivé účinky se znásobují – zmírňuje se bolest.
Lidově řečeno revma je autoimunitní onemocnění, které vyvolává zánět kloubů. Projevuje se převážně ranní ztuhlostí, únavou nebo teplotami. Přestože tato choroba není úplně vzácná, moc se o ní neví. Pojďme vyvrátit pár dezinformací a nahradit je ověřenými fakty.
Revmatoidní artritida není jen kloubní záležitost, je to nemoc celého těla. Postižené mohou být i dásně. Jejich stav upřesňuje celkovou prognózu revmatoidní artritidy – dásně totiž docela spolehlivě ukazují, jak rychle bude choroba postupovat.
Dítě s chronickým onemocněním by mělo mít při návratu do školy po dlouhé absenci realistické cíle. Snaha za každou cenu okamžitě dohnat všechno zmeškané učivo a mít ty nejlepší známky může pro dítě představovat poměrně velký stres, který opět zhorší průběh nemoci. Nemoc by neměla dítě nijak omezovat...
Pod pojmem revmatoidní artritida si nejčastěji představujeme onemocnění, které trápí hlavně malé klouby rukou a zápěstí. Tato choroba se však může projevit na mnoha místech těla, nevyjímaje velké klouby v rameni, koleni nebo kyčli.
Autoimunitní onemocnění nazývající se Sjögrenův syndrom dokáže tělo pěkně potrápit. Nemocného mohou mimo jiné pálit a řezat oči, může trpět neustálým pocitem sucha v ústech a v krku, běžná je i ztráta energie. Napovíme, jak si s potížemi poradit.
