Bechtěrevici mají zvýšené riziko vzniku osteoporózy
13. 6. 2013
Kosti jsou cílem různých zánětlivých revmatických onemocnění, příkladem může být artritida či Bechtěrevova choroba. Záněty vedou k širokému spektru změn, zejména k různým kostním přestavbám. Pacienti jsou v důsledku vystaveni riziku obratlových zlomenin, přičemž situaci často ještě více zhoršuje i řídnutí kostí.
Kosti jsou cílem různých zánětlivých revmatických onemocnění, příkladem může být artritida či Bechtěrevova choroba. Záněty vedou k širokému spektru změn, zejména k různým kostním přestavbám. Pacienti jsou v důsledku vystaveni riziku obratlových zlomenin, přičemž situaci často ještě více zhoršuje i řídnutí kostí.
Vlasová psoriáza postihuje nejméně polovinu všech pacientů s lupénkou. Projevuje se typicky výskytem šupinatých ložisek v pokožce hlavy, které mohou být doprovázena dalšími projevy, jako je zarudnutí či svědění. Víte, jak se jí jednou pro vždy zbavit?
Chronická bolest dokáže významně narušit kvalitu života osoby, která jí trpí. V lepším případě znepříjemňuje, v tom horším přímo znemožňuje běžné aktivity, jakými jsou například sport, sex nebo spánek. Proti bolesti je ale možné bojovat. A pomyslným bitevním polem – kromě fyzického těla – může být i duše pacienta.
Pravidelný pohyb svědčí tělu i duši. Tuto skutečnost znají lékaři už dlouhou dobu. Také jedinci s revmatoidní artritidou by měli pravidelný pohyb zařadit do svého běžného života.
Lupénka nijak neovlivňuje reprodukční systém člověka. Proto by sama o sobě neměla představovat překážku v otěhotnění. Řada nemocných ale užívá léky, které se před, během ani po těhotenství a při kojení nedoporučují. Při plánování miminka je tak třeba vždy spolupracovat s lékařem.
Cílená léčba je při některých revmatických onemocněních velmi prospěšná. Podobně jako mnohé jiné léky užívané při terapii těchto chorob však ovlivňuje imunitní systém organismu, což může představovat problém například v souvislosti s očkováním. Které typy vakcín jsou pro vás bezpečné?
Generika neboli ne tak drahé kopie originálních léků jsou dnes využívána běžně. V případě biologik dosud takové ekvivalenty neexistovaly. Situaci však mění „biosimilars“, jejichž využití v praxi bylo loni prvně schváleno Evropskou lékovou agenturou. Jde ale skutečně o kopie originálů?
