Co je Bechtěrevova nemoc

Ankylozující spondylitida (Bechtěrevova choroba) je chronické, celoživotní onemocnění. Příznaky tohoto onemocnění se tedy postupně vyvíjejí a nejsou v každé fázi nemoci stejné.

Bechtěrovova choroba je častější u mužů než u žen, první příznaky se většinou objeví mezi 18 a 30 lety věku.

Jak je to s dědičností u ankylozující spondylitidy?

Ankylozující spondylitida (Bechtěrevova nemoc) není dědičné onemocnění v tom smyslu, že by se jednoduše přenášela z rodičů na děti. Přesto však v jejím rozvoji dědičnost určitou roli hraje.

Má-li někdo z vašich blízkých příbuzných (rodiče, prarodiče, sourozenci) ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu chorobu), máte i vy vyšší riziko tohoto onemocnění, a neměli byste proto podceňovat případné příznaky, které jsou pro počátky ankylozující spondylitidy (Bechtěrevovy choroby) typické.

V některých etnických skupinách, které žily delší dobu odděleně od ostatní populace, se ankylozující spondylitida (Bechtěrevova choroba) vyskytuje relativně častěji. Například u indiánů kmene Haida v Kanadě nebo u eskymáků kmene Zupik na Aljašce.

Dědičnost sklonů k ankylozující spondylitidě (Bechtěrevově chorobě) může být založena na dědičnosti antigenu HLA-B27, který výrazně zvyšuje riziko tohoto onemocnění. Tento specifický antigen se vyskytuje asi u 7 % populace.

Antigeny jsou molekuly umístěné na povrchu buněk a slouží mimo jiné jako značka pro imunitní systém, který díky nim rozpozná buňky vlastní od buněk cizích (například bakteriálních, nádorových nebo transplantovaných). Sestavu antigenů má každý člověk individuální, ale dědí se z rodičů na děti tak jako krevní skupiny nebo třeba fyziognomické znaky (tvar nosu, lebky apod.).

Proto mají blízcí příbuzní podobnou sestavu antigenů a dá se očekávat, že mohou sdílet také rizikový antigen HLA-B27. Samotná přítomnost antigenu HLA-B27  ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) nezpůsobí. K jejímu vzniku jsou potřeba ještě další faktory, jejichž podstatu zatím neznáme.

Průběh onemocnění

Tak jako se lidé vzájemně liší mezi sebou, liší se u každého pacienta s ankylozující spondylitidou (Bechtěrevovou nemocí) i průběh jeho choroby. U někoho může nemoc postupovat rychle a záhy ho invalidizovat, zatímco v jiném případě se může nástup závažných projevů oddálit až do pozdního věku.

Přesto je v průběhu choroby možné vysledovat několik společných znaků:

  • Nemoc se objevuje většinou postupně v nepravidelných intervalech. První bolesti pocítíte zpravidla v dolní části zad, v tzv. sakroiliakálním skloubení, tj. kloubu mezi křížovou kostí a pánví.
  • Bolesti trápí pacienty nejvíce v noci, po dlouhé jízdě autem, delším sezení v kině nebo na koncertě. Někdy je nemoc i vzbudí, přinutí vstát a ulevit si lehkým rozcvičením páteře.
  • Nemoc probíhá dlouhodobě – tj. nejméně tři měsíce, zpravidla však i několik let. Zánětlivé postižení meziobratlových plotének a dalších struktur páteře vede k postupnému tuhnutí, někdy až k ankylóze páteře (nepohyblivému srůstu v důsledku tvorby syndezmofytů – kostěných můstků mezi obratli – a vzniku tzv. bambusové páteře).

Přes všechny naděje, které poskytují nové léky a léčebné postupy, stále zůstává nejdůležitějším pacientův osobní přístup k nemoci. Pravidelným cvičením a dodržováním základních doporučení lze podstatně zlepšit průběh choroby i rozsah trvalých následků.

Prvním příznakem ankylozující spondylitidy (Bechtěrevovy nemoci, který nelze přehlédnout, je bolest zad, především v jejich dolní části. Bolesti zad jsou pochopitelně v populaci nesrovnatelně častější než ankylozující spondylitida (Bechtěrevova nemoc). V naprosté většině případů mají bolavá záda, a to i v oblasti bederní páteře, mnohem prozaičtější příčinu.

Bolest zad

Bolavá záda představují nejčastější příčinu návštěvy lékaře. Devět z deseti dospělých již někdy bolavá záda zažilo a zhruba polovinu všech lidí v produktivním věku postihuje bolest zad minimálně jednou za rok.

Bolest zad mívá většinou prozaickou a těžko ovlivnitelnou příčinu (sedavé zaměstnání, napětí zádového a krčního svalstva, nevhodné stereotypy při sezení apod.).

V některých případech však jsou bolavá záda příznakem vážného onemocnění, se kterým je třeba navštívit lékaře. Například pokud je bolest doprovázena inkontinencí (únikem moči, případně stolice) a slabostí v dolních končetinách. Dále pokud je bolest natolik silná, že vás budí ze spánku, nebo pokud navazuje na nedávno prodělaný úraz. Také pacienti s osteoporózou nebo rakovinou by měli nezvyklou bolest zad konzultovat se svým lékařem.

Bolest zad typická pro ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc)

Jak je vidět, bolest zad může mít mnoho závažných i méně závažných příčin. Existují však některé rysy typické právě pro bolest doprovázející Bechtěrevovu chorobu:

  • Bolest je dlouhodobá. Trvá minimálně několik týdnů. 
  • Objevuje se u mladých jedinců, kteří dříve těmito problémy netrpěli. 
  • Bolest je doprovázena ztuhlostí, která se pravidelně objevuje ráno po probuzení a po určité době (po rozhýbání) samovolně vymizí. 
  • Bolest je lokalizována především v dolní oblasti páteře, v místě, kde se křížová kost spojuje s pánví. Odtud může vystřelovat do hýždí a zadní strany stehen.

Vertebrogenní příznaky

Je to vážné?

Průběh ankylozující spondylitidy (Bechtěrevovy choroby) se u různých pacientů liší. Příznaky mohou být velmi mírné a nemocného člověka obtěžovat jen občas, nemoc může také dobře reagovat na léčbu. Na druhé straně existují i závažné případy onemocnění, kdy dochází k invalidizujícímu ztuhnutí páteře a onemocnění se nedaří léčbou ovlivnit.

Závažné případy ankylozující spondylitidy (Bechtěrevovy choroby) jsou naštěstí méně časté než případy mírné. Většina pacientů s ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovou nemocí) proto vede naprosto normální život – pracují, mají koníčky a rodinu.

Protože ankylozující spondylitida (Bechtěrevova choroba ) je celkové autoimunitní onemocnění, její projevy se nemusí omezit pouze na páteř a velké klouby. Zhruba 40 % bechtěreviků je postiženo také zánětem oční duhovky a řasnatého těliska.

Nebezpečnou komplikací u pacientů s ankylozující spondylitidou (Bechtěrevovou nemocí) je zlomenina páteře. I při mírném stupni ztuhlosti je totiž páteř mnohem více náchylná ke zlomeninám než zdravá, normálně ohebná páteř. Zlomenina páteře je závažný, potenciálně smrtelný úraz.

Kromě postižení kostí, velkých kloubů a případně oka se u ankylozující spondylitidy  (Bechtěrevovy nemoci) občas vyskytují další komplikace, mezi které patří postižení srdce, plic, tlustého střeva nebo ledvin. Relativně časté jsou také záněty šlach.

  • Bechtěrevova nemoc Přehledná brožurka se základními informacemi o Bechtěrevově nemoci ke stažení. [PDF, 693 kB]
  • Biologická léčba Přehledná brožurka se základními informacemi o biologické léčbě ke stažení. [PDF, 356 kB]