Už naše babičky spojovaly zhoršení kloubních potíží s blížící se změnou počasí. Přestože se může zdát, že jde o pochybné povídačky a pověry, někteří vědci potvrzují možný nepříznivý vliv změn atmosférického tlaku na náš organismus.
Bechtěreviky často trápí bolesti zad. Nesnesitelné bývají především po ránu. Lze je samozřejmě utišit léky, i když ani to někdy nebývá snadné. Výzkumy však ukazují, že klíčem k bezbolestnému životu je pravidelné cvičení. Ztuhlá záda tak můžete rozcvičit třeba na gymnastickém míči.
Lupénka nijak neovlivňuje reprodukční systém člověka. Proto by sama o sobě neměla představovat překážku v otěhotnění. Řada nemocných ale užívá léky, které se před, během ani po těhotenství a při kojení nedoporučují. Při plánování miminka je tak třeba vždy spolupracovat s lékařem.
Většina z nás alespoň jednou v životě pocítila bolest zad. Ne vždy jde ale pouze o důsledek sedavého zaměstnání či špatného držení těla. Bolest v dolní části zad totiž bývá i jedním z prvních příznaků závažné Bechtěrevovy choroby.
Toto onemocnění může vést až k bolestem, otokům a ztuhlým kloubům. Je tu však jedna ne příliš náročná věc, která vás před ztuhlostí dovede zachránit – řeč je o pravidelném každodenním cvičení.
Bolavá záda dokážou život pořádně znepříjemnit. Lidé s Bechtěrevovou chorobou se s tímto problémem setkávají téměř denně. Co dělat, aby se bolest během dne dala lépe snášet? Kromě dodržování léčby existují i další možnosti, jak si alespoň trochu ulevit.
Spánek. Mozkem navozený stav, kdy se organismus může zregenerovat a zrestituovat síly. Je stále předmětem zkoumání ve spánkových laboratořích, existují i léky, které ho mají při poruchách navodit. Jakou roli hraje spánek v životě psoriatiků?
