Osteoporóza trápí vysoké procento osob trpících Bechtěrevovou chorobou, a to včetně mladých nemocných. Přestože úbytek kostní tkáně nebolí, může vést ke zlomeninám a souvisejícím vážným zdravotním komplikacím. Nově provedené studie naznačují, že biologická léčba užívaná v terapii revmatologických onemocnění může nemocným pomoci také v této oblasti.
Bolest a otok kloubu nemusí vždy značit jeho infekci. Jednou z příčin rozvoje podobných příznaků může být i takzvaná reaktivní artritida. Co se za tímto označením skrývá?
Revmatoidní artritida ale i osteoartritida postihují často zánětlivým procesem drobné klouby ruky. Než dojde k deformaci ruky, je možné využít řadu léků (zejména imunosupresiva a biologickou léčbu). V případě, že je ale už ruka deformována, přicházejí na řadu chirurgické postupy.
Bechtěreviky často trápí bolesti zad. Nesnesitelné bývají především po ránu. Lze je samozřejmě utišit léky, i když ani to někdy nebývá snadné. Výzkumy však ukazují, že klíčem k bezbolestnému životu je pravidelné cvičení. Ztuhlá záda tak můžete rozcvičit třeba na gymnastickém míči.
Představte si situaci, kdy se ve vašem těle odehrává krutý boj. Podrážděný imunitní systém kolem sebe kope jak vzteklý kůň a mnohdy zuřivě útočí proti pokožce. Všechny bitvy se pak na kůži objevují v podobě lupénky. A aby toho nebylo málo, je lupénka dědičná. Lze tuto válku vůbec vyhrát?
