Základ vzniku bolestí zad nacházíme již v dětství a v dospívání. Nedostatek pohybu, sportu, nesprávné zatěžování páteře ve školních lavicích, nevhodná obuv, to vše se může už v mládí podepsat na vaší páteři.
Uvažuje se i o možném negativním vlivu časného postavování dítěte a pokusů o chůzi. V dospělosti je u celé řady povolání jednostranné a monotónní zatěžování páteře stereotypními pohyby. Nesmíme zapomenout ani na vyloženě špatný vliv sedavého zaměstnání, které přispívá k oslabení páteřních svalů (svalového korzetu).
Moderní medicína se snaží odhalit tajemství genové informace v lidských buňkách. Díky těmto pokrokům už známe příčinu mnoha závažných onemocnění. Vědci nyní objevili gen, který by mohl pomoci předpovědět vznik Bechtěrevovy choroby.
Vedle užívání předepsaných léků a dodržování doporučení, kterými vás váš lékař jistě vybavil, můžete zvýšit kontrolu nad svým onemocněním a předejít vzplanutí lupénky ještě dalšími opatřeními. Jaká to jsou?
Bolest zad je velmi častým jevem – až 80 % lidí se s těmito potížemi někdy během svého života setká. Stejně časté jsou ale i mýty, které se okolo problémů se zády točí. Znáte sedm nejrozšířenějších?
Lupénka nijak neovlivňuje reprodukční systém člověka. Proto by sama o sobě neměla představovat překážku v otěhotnění. Řada nemocných ale užívá léky, které se před, během ani po těhotenství a při kojení nedoporučují. Při plánování miminka je tak třeba vždy spolupracovat s lékařem.
Revmatoidní artritida ale i osteoartritida postihují často zánětlivým procesem drobné klouby ruky. Než dojde k deformaci ruky, je možné využít řadu léků (zejména imunosupresiva a biologickou léčbu). V případě, že je ale už ruka deformována, přicházejí na řadu chirurgické postupy.
