V zimních měsících mají lidé méně pohybu. Více se jezdí autem, méně chodí na vycházky, nepracuje se na zahrádce. U některých se to může projevit dalšími nabranými kilogramy, pro jiné je to ještě horší. Jde hlavně o lidi s problémy pohybového aparátu, například s revmatoidní artritidou – málo cvičení může pro jejich zdravotní stav a pohyblivost znamenat velké zlo.
Nad diagnózou „revma“ u dětí lidé často žasnou. Revma je podle všeobecných představ totiž nemocí vyššího věku a postihuje především seniory. Revmatické onemocnění se přitom dětem a dospívajícím nevyhýbá. Jeho projevy se ale mohou výrazně lišit od revma dospělých.
Přestože je revmatoidní artritida v první řadě kloubním onemocněním, nezřídka ovlivňuje také psychiku nemocného. Kromě skutečnosti, že se jedná o chronickou a obtížně léčitelnou chorobu, mohou k jistým duševním neduhům přispívat také některé léky.
Málokdo z těch, kteří trpí těžkou formou lupénky, vystaví bez problémů svoji kůži sluníčku a zrakům ostatních na přeplněné pláži. Ostych však není na místě. Sluníčko totiž dokáže lupénku zahnat do úzkých. Je ale třeba vědět jak na to. Sluneční paprsky totiž lupénkářům mohou i ublížit.
Syndrom studených nohou nebo také Raynaudův fenomén se projevuje již při relativně mírném ochlazení, například pokud dotyčný drží sklenici s ledovou vodou, je v klimatizované místnosti či je vystaven emočnímu stresu.
Zaklonit hlavu a pozorovat mraky na obloze, vyndat knížku z horní police, ohlédnout se za sebe – pro zdravého člověka jde o běžné činnosti, které vykonává samozřejmě. Ale pro lidi trpící Bechtěrevovou nemocí se mohou tyto každodenní činnosti stát v průběhu let velmi obtížné, často i nemožné.
Léto za dveřmi, noviny a časopisy plné varování o škodlivosti slunečních paprsků a naše poličky s kosmetikou se rozšiřují o krémy na opalování, nejlépe s vysokým UV faktorem. A to má většina z nás zdravou pokožku.
