Revmatoidní artritida je nepříjemné zánětlivé onemocnění kloubů, které se bez vhodné léčby zhoršuje. Nejúčinnější, ale ne všemocnou terapií jsou bezesporu léky. Existuje však i řada nefarmakologických postupů. Nejefektivnějším krokem ovšem bývá kombinace obojího.
Svědění, bolesti a případně i kloubní obtíže jsou bezesporu velice obtěžující – pro psoriatiky to bývá denní chleba. Navíc na nevzhledná ložiska rozsetá různě po těle okolí často z neznalosti reaguje poměrně negativně, až nevybíravě..
Chránit klouby před komplikacemi revmatické artritidy vyžaduje jisté úsilí. K dlouhodobému úspěchu jsou potřebné léky stejně tak jako cvičení a dodržování nových pohybových návyků.
Chránit klouby před komplikacemi revmatické artritidy vyžaduje jisté úsilí. K dlouhodobému úspěchu jsou potřebné léky stejně tak jako cvičení a dodržování nových pohybových návyků. Procvičovat, ale nenamáhat.
Se zvyšujícím se věkem se klouby opotřebovávají, omezuje se jejich pohyblivost. Kloubní náhrady jsou tak šancí, jak být i ve stáří mobilní a bez bolestí. Vědce nyní zajímá, zda jsou revmatoidní artritici nějak znevýhodněni oproti lidem s osteoartrózou.
Bechtěreviky často trápí bolesti zad. Nesnesitelné bývají především po ránu. Lze je samozřejmě utišit léky, i když ani to někdy nebývá snadné. Výzkumy však ukazují, že klíčem k bezbolestnému životu je pravidelné cvičení. Ztuhlá záda tak můžete rozcvičit třeba na gymnastickém míči.
