Revmatoidní artritida je nepříjemné zánětlivé onemocnění kloubů, které se bez vhodné léčby zhoršuje. Nejúčinnější, ale ne všemocnou terapií jsou bezesporu léky. Existuje však i řada nefarmakologických postupů. Nejefektivnějším krokem ovšem bývá kombinace obojího.
Obě výše uvedené zdravotní komplikace jsou v posledních letech na vzestupu. Vědce proto začalo zajímat, zda obezita nemůže zvyšovat pravděpodobnost rozvoje revmatoidní artritidy.
Bechtěreviky často trápí bolesti zad. Nesnesitelné bývají především po ránu. Lze je samozřejmě utišit léky, i když ani to někdy nebývá snadné. Výzkumy však ukazují, že klíčem k bezbolestnému životu je pravidelné cvičení. Ztuhlá záda tak můžete rozcvičit třeba na gymnastickém míči.
Většina pacientů trpících Bechtěrevovou chorobou operační zákrok nevyžaduje. V některých případech ale nelze volit jinak než se obrátit o pomoc na chirurgii. I když se nikomu dobrovolně „pod kudlu“ nechce, šikovné ruce operatérů dokážou často až zázračně bolavým zádům ulevit.
Existují pohybové aktivity, které lidem trpícím některou z revmatických nemocí nijak neubližují. Stejně tak však jsou jisté druhy sportovních disciplín, které pro revmatiky z hlediska jejich onemocnění vhodné rozhodně nejsou.
Jedním z velmi nepříjemných projevů revmatoidní artritidy bývá postižení drobných kloubů hřbetů, prstů a zápěstí rukou. Postupně může dojít až ke znetvoření, což mívá široký dopad na život nemocného. Pokud tedy nechcete až do konce života schovávat ruce v kapsách, je dobré něco vědět o technikách, kterými lze deformacím kloubů předcházet.
