Revmatoidní artritida a revmatická horečka: podobné názvy, odlišné nemoci
4. 12. 2009
ChytráŽena.cz, 1. 12. 2009
Ačkoliv názvy obou nemocí mohou být do jisté míry zavádějící, a řada lidí je dokonce považuje za tutéž chorobu, ve skutečnosti jsou rozdíly mezi nimi zcela zásadní. Jejich společným jmenovatelem je ovšem autoimunita, tedy porušení imunitního systému, který reaguje proti tkáním vlastního těla a poškozuje je.
Obecně autoimunitní choroby rozdělujeme podle průběhu na ty, které proběhnou jednorázově a mají tendenci ke spontánnímu uzdravení, a na onemocnění, která se neustále vracejí a zhoršují. A revmatická horečka naštěstí patří do první skupiny.
Německý výzkum v nedávné době objevil nové látky, jejichž hladina v plazmě souvisí s postupem Bechtěrevovy nemoci. Pokud se tyto látky osvědčí, mohly by pomoci lékařům v hodnocení závažnosti nemoci nebo se stát klíčem v nové terapii.
Revmatoidní artritida ovlivňuje veškeré činnosti nemocného, což platí i o zaměstnání. Studie provedená v roce 2004 na šesti stovkách artritiků prokázala, že vytvoření komfortnějšího pracovního prostředí snižuje počet absencí těchto lidí až o 60%. Chcete zlepšit svoji pracovní morálku i vy? Poradíme vám.
Existují pohybové aktivity, které lidem trpícím některou z revmatických nemocí nijak neubližují. Stejně tak však jsou jisté druhy sportovních disciplín, které pro revmatiky z hlediska jejich onemocnění vhodné rozhodně nejsou.
Jaké všechny účinky mají zánětlivá onemocnění na náš organismus není dosud přesně známo. Někteří lékaři dokonce spojují záněty s psychickými poruchami a depresemi. Pravděpodobnost srdečního onemocnění spolu se záněty ale prokazatelně stoupá, především zkombinuje-li se s některou z následujících okolností.
Psoriáza neboli lupénka postihuje především kůži. Při léčbě se využívají různé masti, gely, mléka, ale také kortikosteroidy, fototerapie a v poslední době i cílená léčba. Máte-li méně závažné projevy, pak můžete vyzkoušet i tzv. „domácí“ přípravky. Jaké to jsou?
Lupénkou trpí asi 125 milionů lidí po celém světě. I když je to onemocnění tolik rozšířené, nad jeho mechanismy visí stále mnoho otazníků. Vědcům se však konečně podařilo odpovědět na otázku, zda a proč jsou psoriatici častěji ohroženi vznikem cukrovky.
