Revmatoidní artritida a revmatická horečka: podobné názvy, odlišné nemoci
4. 12. 2009
ChytráŽena.cz, 1. 12. 2009
Ačkoliv názvy obou nemocí mohou být do jisté míry zavádějící, a řada lidí je dokonce považuje za tutéž chorobu, ve skutečnosti jsou rozdíly mezi nimi zcela zásadní. Jejich společným jmenovatelem je ovšem autoimunita, tedy porušení imunitního systému, který reaguje proti tkáním vlastního těla a poškozuje je.
Obecně autoimunitní choroby rozdělujeme podle průběhu na ty, které proběhnou jednorázově a mají tendenci ke spontánnímu uzdravení, a na onemocnění, která se neustále vracejí a zhoršují. A revmatická horečka naštěstí patří do první skupiny.
Když se řekne revma, většina lidí si představí stáří a s ním spojené změny na kloubech. Je to však mylné spojení. Opotřebování kloubů je příčinou artrózy, zatímco revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění, které postihuje nejčastěji mladé lidi, nezřídka i děti.
Minus 110 stupňů Celsia ve spodním prádle? Pro většinu lidí je to naprosto nepřijatelná představa. Pro lidi postižené revmatickými chorobami je tzv. kryoterapie, tedy léčba chladem, účinným způsobem zmírňování zdravotních obtíží.
Syndrom studených nohou nebo také Raynaudův fenomén se projevuje již při relativně mírném ochlazení, například pokud dotyčný drží sklenici s ledovou vodou, je v klimatizované místnosti či je vystaven emočnímu stresu.
Existují pohybové aktivity, které lidem trpícím některou z revmatických nemocí nijak neubližují. Stejně tak však jsou jisté druhy sportovních disciplín, které pro revmatiky z hlediska jejich onemocnění vhodné rozhodně nejsou.
Podle americké Arthritis Foundation si na únavu a vyčerpanost stěžuje 98 procent pacientů s revmatoidní artritidou a polovina lidí s lupusem nebo Sjogrenovým syndromem.
