Revmatoidní artritida a revmatická horečka: podobné názvy, odlišné nemoci
4. 12. 2009
ChytráŽena.cz, 1. 12. 2009
Ačkoliv názvy obou nemocí mohou být do jisté míry zavádějící, a řada lidí je dokonce považuje za tutéž chorobu, ve skutečnosti jsou rozdíly mezi nimi zcela zásadní. Jejich společným jmenovatelem je ovšem autoimunita, tedy porušení imunitního systému, který reaguje proti tkáním vlastního těla a poškozuje je.
Obecně autoimunitní choroby rozdělujeme podle průběhu na ty, které proběhnou jednorázově a mají tendenci ke spontánnímu uzdravení, a na onemocnění, která se neustále vracejí a zhoršují. A revmatická horečka naštěstí patří do první skupiny.
Existují pohybové aktivity, které lidem trpícím některou z revmatických nemocí nijak neubližují. Stejně tak však jsou jisté druhy sportovních disciplín, které pro revmatiky z hlediska jejich onemocnění vhodné rozhodně nejsou.
Onemocnění pohybového aparátu bývá provázeno bolestí, otoky a omezením hybnosti. Lékaři se snaží nemocným od těchto příznaků ulevit za pomoci řady metod. Jedna z nich, tzv. magnetoterapie, využívá účinků elektromagnetického pole. Prozradíme, jak tato léčba působí a zda je vhodná též pro nemocné s revmatoidní artritidou.
Revmatoidní artritida je stejně jako další autoimunitní choroby považována za tzv. multifaktoriální onemocnění. To znamená, že se na jejím vzniku podílí více okolností, od vrozených dispozic po životní styl. Podle vědců patří mezi možné spouštěče artritidy také bakterie žijící v našich střevech.
Německý výzkum v nedávné době objevil nové látky, jejichž hladina v plazmě souvisí s postupem Bechtěrevovy nemoci. Pokud se tyto látky osvědčí, mohly by pomoci lékařům v hodnocení závažnosti nemoci nebo se stát klíčem v nové terapii.
Trápí vás revma? Pak jste možná – zejména v mrazivém počasí – zažili, že vaše prsty až mrtvolně zbledly, zchladly a měli jste pocit, že vám musí upadnout bolestí. Tento stav se nazývá Raynaudův fenomén neboli syndrom studených končetin. Může komplikovat život nejen lidem s revmatoidní artritidou, ale i pacientům s dalšími chronickými nemocemi.
Toto onemocnění může vést až k bolestem, otokům a ztuhlým kloubům. Je tu však jedna ne příliš náročná věc, která vás před ztuhlostí dovede zachránit – řeč je o pravidelném každodenním cvičení.
