stránky pro laickou veřejnost
RSS Napsali o nás Informace pro média Kontakt na redakci Redakční rada Vstup pro odborníky Pro veřejnost
 

Juvenilní idiopatická artritida

Revmatickými nemocemi netrpí jen dospělí. Postiženy mohou být i děti – a to i ty nejmenší. Juvenilní revmatoidní artritidou (JIA) trpí přibližně 30–150 na 100 000 dětí ve věku do 16 let.
Onemocnění juvenilní idiopatickou artritidou je velmi agresivní nemocí, u níž dochází k poškození kloubů. Zároveň může mít tato nemoc vážný dopad na růst a vývoj kostí. Existuje několik podtypů této choroby, které jsou rozdělené jednak podle počtu postižených kloubů, jednak podle přítomnosti dalších přidružených projevů (např. horečky).

Diagnostika JIA

Základem diagnostiky juvenilní idiopatické artritidy (JIA) je vyšetření dítěte a zhodnocení anamnézy, tedy předchorobí. Mezi základní charakteristiky nemoci patří zánět kloubů doprovázený jeho bolestí, otokem a omezením rozsahu pohybu.

Žádné laboratorní vyšetření bohužel diagnózu nepotvrdí, metody jako sedimentace, C-reaktivní protein, krevní obraz, antinukleární protilátky či revmatoidní faktor mají tedy pouze pomocnou úlohu.

Léčba JIA

Možností, které se při léčbě juvenilní revmatoidní artritidy (JIA) nabízejí, je celá řada. Podobně jako u dospělých jsou ale přítomny i nežádoucí účinky těchto léků, zejména kortikoidů. Děti jsou ale k těmto vedlejším účinkům mnohem citlivější než dospělí. Kortikoidy jsou velmi účinné léky snižující zánětlivou aktivitu onemocnění, u dětí ale působí rizikově mimo jiné na růst, imunitu a hormonální činnost nadledvinek. Proto je třeba jejich podávání pečlivě sledovat a dbát bezpečnosti.

Biologická léčba

Velkou šancí, kterou může dnešní medicína postiženým dětem nabídnout, je biologická léčba. Ta může u dětí podobně jako u dospělých potlačit zánětlivou aktivitu spuštěnou imunitním systémem proti vlastní tkáni. Zánět je hlavní příčinou poškození kloubů a chrupavky. Biologická léčba ale u dětí s JIA dokáže podle studie finských lékařů rovněž obnovit růstovou kapacitu, a to dokonce i u těch dětí, u nichž byl růst nejvíce narušen.

Jaká je prognóza JIA?

První otázkou rodičů dítěte s JIA bývá většinou prognóza. Velký význam zde má především včasné zahájení léčby, přičemž pokroky dosažené v léčbě v posledních letech velmi příznivě ovlivnily i dlouhodobou prognózu JIA. U systémové formy obvykle dojde dříve či později k navození dlouhodobé remise (viz slovníček pojmů), neboť systémové projevy v průběhu let ustupují v častosti i intenzitě.

Ovlivní nemoc dítěte školní docházku?

Ve většině případů zvládají děti s JIA školní docházku s přehledem. Co pro ně bývá problémem, jsou bolest a ztuhlost, případně snadná unavitelnost nebo potíže s chůzí. Ze strany rodičů a ošetřujícího lékaře je nezbytná komunikace se školou a výsledné uzpůsobení studijních podmínek.

Dítě by mělo mít možnost se během výuky rozcvičit, jindy může vzhledem ke ztuhlosti potřebovat delší čas na psaní. A ačkoliv je někdy nezbytné školní docházku omezit, mělo by takovéto vyřazení z kolektivu být co nejkratší.

Dopad nemoci na rodinu

Pro rodinu je onemocnění některého jejího člena vždy zatěžující. V popředí u JIA stojí náročná léčba a rehabilitace, rodiče jsou často nuceni přizpůsobit nemocnému dítěti svůj volný čas.

Dítě by mělo cítit podporu rodičů, ale zároveň by se nemělo plnění domácích povinností a zapojení se do chodu domácnosti vyhýbat zcela. Udržet si za všech okolností optimismus bývá náročné, ani pomoc psychologa tedy nebývá výjimkou.