Zánět patrových mandlí, streptokok v krku nebo nachlazení – to jsou typická onemocnění dětského věku. U některých dětí ale tyto infekce stojí za vzplanutím onemocnění označovaného jako psoriáza neboli lupénka. Ve skutečnosti je psoriáza diagnostikována asi u dvaceti tisíc dětí ročně a mnoho z těchto případů je připisováno právě infekcím horních dýchacích cest.
Lupénka postihuje jednoho člověka ze čtyřiceti a asi 10–15 % z tohoto počtu onemocní ještě před desátým rokem věku. Lupénka má několik forem – jednou z nejčastějších je pak u dětí a adolescentů forma kapkovitá. A právě tu někdy předchází respirační infekt. Kapkovitá forma psoriázy není nakažlivá a je charakterizována drobnými lézemi, které bývají rozesety na trupu, na končetinách a ve kštici.
Lupénka: velká neznámá
A přestože zde celou dobu hovoříme o infekcích dýchacího ústrojí jako o spouštěčích lupénky, nejsou rozhodně vlastní příčinou tohoto onemocnění. Přesná příčina psoriázy totiž známá není, ačkoliv roli zde jistě hraje dědičnost. Pokud má tedy psoriázu jeden z rodičů, jeho potomek má zhruba desetiprocentní šanci, že také onemocní. A pokud by lupénkou trpěli oba rodiče, tato „šance“ se zvyšuje až na 50 %.
Existuje celá řada rostlin, které lze použít při léčbě revmatických potíží a zmírnit tak bolesti kloubů. Jejich dlouhodobé užívání může dokonce snížit vznik chronických zánětů.
Bolest zad je velmi častým jevem – až 80 % lidí se s těmito potížemi někdy během svého života setká. Stejně časté jsou ale i mýty, které se okolo problémů se zády točí. Znáte sedm nejrozšířenějších?
Obě výše uvedené zdravotní komplikace jsou v posledních letech na vzestupu. Vědce proto začalo zajímat, zda obezita nemůže zvyšovat pravděpodobnost rozvoje revmatoidní artritidy.
