Zánět patrových mandlí, streptokok v krku nebo nachlazení – to jsou typická onemocnění dětského věku. U některých dětí ale tyto infekce stojí za vzplanutím onemocnění označovaného jako psoriáza neboli lupénka. Ve skutečnosti je psoriáza diagnostikována asi u dvaceti tisíc dětí ročně a mnoho z těchto případů je připisováno právě infekcím horních dýchacích cest.
Lupénka postihuje jednoho člověka ze čtyřiceti a asi 10–15 % z tohoto počtu onemocní ještě před desátým rokem věku. Lupénka má několik forem – jednou z nejčastějších je pak u dětí a adolescentů forma kapkovitá. A právě tu někdy předchází respirační infekt. Kapkovitá forma psoriázy není nakažlivá a je charakterizována drobnými lézemi, které bývají rozesety na trupu, na končetinách a ve kštici.
Lupénka: velká neznámá
A přestože zde celou dobu hovoříme o infekcích dýchacího ústrojí jako o spouštěčích lupénky, nejsou rozhodně vlastní příčinou tohoto onemocnění. Přesná příčina psoriázy totiž známá není, ačkoliv roli zde jistě hraje dědičnost. Pokud má tedy psoriázu jeden z rodičů, jeho potomek má zhruba desetiprocentní šanci, že také onemocní. A pokud by lupénkou trpěli oba rodiče, tato „šance“ se zvyšuje až na 50 %.
Léto za dveřmi, noviny a časopisy plné varování o škodlivosti slunečních paprsků a naše poličky s kosmetikou se rozšiřují o krémy na opalování, nejlépe s vysokým UV faktorem. A to má většina z nás zdravou pokožku.
Bolest a otok kloubu nemusí vždy značit jeho infekci. Jednou z příčin rozvoje podobných příznaků může být i takzvaná reaktivní artritida. Co se za tímto označením skrývá?
Podle španělských vědců prý ano! Pacienti s lupénkou, zejména ti, kteří vyžadují systémovou léčbu, mívají často sklon k nabírání hmotnosti. To představuje velké riziko nejen pro kardiovaskulární systém, ale dokonce to může ovlivnit i účinnost terapie.
Ačkoliv je s artritidou spojováno hlavně postižení kloubů, nejde zdaleka o jedinou oblast lidského těla, kterou tato choroba ohrožuje. Jakými dalšími projevy mohou nemocní trpět?
Spojitost artritidy s počasím už vnímaly naše babičky, když v závislosti na intenzitě svých obtíží často úspěšně předpovídaly blížící se déšť. Je ale tato citlivost vlastní všem podobně revmatologicky nemocným?
Podívejte se na své chlupaté mazlíky: než pes nebo kočka po delším odpočinku vstane z pelíšku, pěkně se nejdřív protáhne. A moc dobře ví, proč to tak dělá. To jenom my lidé chceme všechno hned. Naučte se vstávat zdravěji!
