Příčiny onemocnění

Přestože artritida primárně postihuje klouby, může se projevit i v kterémkoli jiném orgánu. Jedním z častých mimokloubních projevů onemocnění je například anemie (chudokrevnost), která provází celou řadu pacientů s revmatoidní artritidou.

Některé zdravotní problémy, které se u pacientů vyskytují, jsou způsobeny vedlejšími účinky léčiv, které jsou pro léčbu revmatoidní artritidy často nezbytné. To je případ plicní fibrózy nebo třeba osteoporózy.

Kloubní příznaky – všechny popisované kloubní příznaky jsou zapříčiněny chronickým zánětem, který probíhá uvnitř kloubu. Ten se zpočátku projevuje otokem kloubu, jeho citlivostí a zvýšenou teplotou vzhledem k okolní kůži. Postižený kloub bývá také často ztuhlý, což významně omezuje pohyb.

Charakteristická je ztuhlost kloubů po ránu, která přetrvává různě dlouhou dobu. Postupem času se onemocnění může rozšířit na více kloubů, především na drobné klouby končetin. Dlouhodobě může probíhající zánět postupně deformit kloub, který v konečném stadiu úplně ztrácí svoji funkčnost.

Kožní příznaky – typickým kožním příznakem revmatoidní artritidy jsou revmatoidní uzly. Ty mají vzhled podkožních uzlů nebo „boulí“ o velikosti několika milimetrů až centimetrů. Nejčastěji se nacházejí nad kostními výstupky, jako jsou například drobné vystouplé klouby na ruce. Velmi vzácně se mohou revmatoidní uzly objevit také ve vnitřních orgánech těla.

Další orgány – z dalších orgánů jsou při artritidě nejčastěji postiženy plíce, ledviny, srdce a krevní cévy. Plíce bývají postiženy fibrózou, což je odborný výraz pro zmnožení vazivové tkáně v plicích. Vazivová tkáň stojí v cestě dýchacím plynům a zhoršuje tak okysličování krve v plicích.

 

Příznaky jednotlivých forem artritidy

 

Revmatoidní artritida

Onemocnění revmatoidní artritidou často začíná takzvanými prodromálními příznaky, mezi které patří zvýšená teplota, únavnost, ubývání na váze a nechutenství. K těm se posléze připojí postižení kloubní, které je podrobně popsáno v oddíle Kloubní postižení.

Podle stavu kloubů a okolních tkání posuzovaných z rentgenového snímku se průběh revmatoidní artritidy dělí do čtyř na sebe navazujících stadií:

I. stadium – poškození měkkých tkání kolem kloubu a osteoporóza kostí v blízkosti kloubu. Struktura kloubu zatím není porušena.
II. stadium – osteoporóza kostí v blízkosti kloubu, na kloubu se již objevují eroze (porušení struktury kloubní plochy kosti), ale kloub dosud není deformován. 
III. stadium – eroze jsou přítomny a na kloubu se objevují deformity.
IV. stadium – úplná ztuhlost a destrukce kloubu bez možnosti pohybu.

Přestože zařazení nemoci do jednotlivých stadií je jistě užitečné, a to především pro lékaře, nic nám neříká o tom, nakolik je pacient schopen se svou nemocí žít a zvládat každodenní aktivity. Tuto informaci nám poskytuje rozdělení nemocných do čtyř tříd podle jejich funkční zdatnosti:

Třída a – plná zdatnost, pacient je schopen všech úkonů práce. 
Třída b – dostatečná zdatnost pro běžnou činnost, omezení ve fyzicky náročné práci. 
Třída c – omezená zdatnost, může provádět lehké práce. Sebeobsluha (péče o sebe) je omezená. 
Třída d – výrazně omezená zdatnost, pacient není schopen samostatné výdělečné činnosti. Sebeobsluhu může provádět jen v omezeném rozsahu nebo je plně odkázán na péči druhých.

Kromě typického postižení kloubů se u revmatoidní artritidy mohou vyskytnout i další poruchy jiných orgánů. Jedním z nejtypičtějších mimokloubních příznaků jsou takzvané revmatoidní uzly.

Jsou to většinou podkožní kulovité útvary o velikosti hrášku, které svou přítomností mohou působit mechanické obtíže. Kromě podkoží se mohou revmatoidní uzly vzácně objevit také ve vnitřních orgánech.

Nejčastější mimokloubní postižení u revmatoidní artritidy:

  • Chudokrevnost (anemie)
  • Osteoporóza
  • Úbytek svalové hmoty
  • Zánětlivé postižení srdce a cév
  • Postižení nervů, které se může projevit jako mravenčení nebo nepříjemné pocity v končetinách, potíže z útlaku nervů často v důsledku otoku např. u zápěstí
  • Zánětlivé postižení oka
  • Poškození ledvin
  • Plicní fibróza (zmnožení vazivové tkáně v plicích)

Juvenilní idiopatická artritida

Kloubní příznaky juvenilní idiopatické artritidy, která je charakteristická pro děti a mladistvé do šestnácti let, jsou velmi podobné příznakům revmatoidní artritidy (viz sekce Kloubní postižení). Podle případné přítomnosti dalších příznaků se juvenilní idiopatická artritida může dále dělit do několika skupin.

Mezi tyto příznaky patří například vysoká horečka, vyrážka, zvětšení jater a sleziny, bolest svalů nebo záněty vnitřních orgánů.

Charakteristickým příznakem, který často doprovází juvenilní idiopatickou artritidu, je zánětlivé onemocnění oka označované jako přední uveitida. Projevuje se jako světloplachost a bolestivost oka, slzení a snížená ostrost vidění. Protože je oční postižení při juvenilní idiopatické artritidě relativně velmi časté, měli by pacienti s tímto revmatickým onemocněním pravidelně podstupovat prohlídku u očního lékaře.

Psoriatická artritida

Psoriatická artritida se vyznačuje současnou přítomností artritidy (kloubního zánětlivého onemocnění) a psoriázy – lupénky. Charakteristická je tedy kombinace kloubních a kožních příznaků.

Na rozdíl od revmatoidní artritidy je pro psoriatickou artritidu charakteristické postižení kloubů na dolních končetinách a také postižení páteře, především v křížové oblasti.

Kloubní a kožní příznaky u tohoto onemocnění se nemusí vyskytnout, a většinou se také nevyskytují ve stejném okamžiku. Ve většině případů začíná onemocnění jako samotná lupénka. Postižení kloubů většinou přichází později, často až po deseti letech trvání kožních projevů.