Rehabilitace

Rehabilitační léčba má za úkol zvýšit svalovou sílu a udržovat rozsah pohybu v postiženém kloubu. Zahrnuje také nácvik každodenních úkonů sebeobsluhy nebo cestování dopravními prostředky. Rehabilitace je vždy individuální podle konkrétních potřeb nemocného, avšak jejím základem je vždy pravidelné a soustavné procvičování všech kloubů.

Co můžete sami

Pro průběh každého chronického onemocnění je důležitý přístup samotného pacienta. Nejdůležitější je samozřejmě aktivní spolupráce s ošetřujícím lékařem (revmatologem) a dodržování předepsané léčby.

Téměř stejný význam má však i aktivní péče a ochrana vašich kloubů. Kromě pravidelného cvičení byste měli dodržovat základní pravidla správného používání kloubů při vykonávání všech běžných činností:

Pohyby rukou – zatížení menších kloubů by se mělo přenášet pokud možno na klouby velké. Máme-li vykonat určitý úkon prsty rukou, snažíme se jej obejít použitím větších kloubů nebo zapojením více kloubů – například při tlaku na spoušť spreje nebo při zatlačení víčka plastikového kelímku: v prvním případě použijeme celou dlaň, ve druhém využijeme tlak loketním kloubem.

Talíře s jídlem nepřenášíme v prstech rukou, ale na dlaních, hrnek obejmeme oběma dlaněmi. Tašky nosíme na zádech, nákupy v plastikových sáčcích obejmeme rukama a opřeme o hrudník.

Větší klouby – nesetrváváme v jedné poloze dlouho a sezení přerušujeme postavením a protáhnutím. Kolena pravidelně natahujeme a při delším sezení je máme natažená na podložce. Je dobré myslet na poškození krční páteře. Proto by naše pracovní místo mělo být upraveno tak, abychom se neohýbali, ale abychom mohli při práci sedět se vztyčenou hlavou. To platí i pro čtení v lenošce, při kterém se osvědčuje stojánek pro knihu ve výšce očí.

Chůze – přiměřená chůze patří k nejvhodnějším prostředkům zvýšení kondice. Délky pochodů je třeba pozvolna zvyšovat. Zpočátku může procházka trvat 15–20 minut, později by se tempo mělo zvyšovat od pozvolného až po rychlejší a ke konci procházky by se mělo opět zpomalit.

S chůzí je spojena otázka vhodné obuvi. Obuv by měla být pevná a dostatečně volná do stran a dopředu. Přiměřená volnost obuvi by měla umožňovat chůzi i při současném vzniku otoků a deformit prstních kloubů. Vhodné jsou různé umělohmotné vložky, změkčující tlak na postižené klouby.