Partnerský vztah
Psoriáza nebo psoriatická artritida se určitě ve vašich partnerských vztazích nějakým způsobem projeví. Je lepší se jí aktivně věnovat dříve, než si to vyžádá nutnost nebo nepříjemná situace. Se svým partnerem (i potenciálním) o své nemoci promluvte při první vhodné příležitosti. Tou může být například blížící se návštěva lékaře.Později je také vhodné zhruba seznámit vašeho partnera se svou léčbou a průběhem choroby. Je důležité, aby se určitým způsobem i váš partner cítil účasten na vaší nemoci a mohl vám kdykoli bez rozpaků podat pomocnou ruku.
Problémy může psoriáza přinést i v sexuálním životě, i když „pouze“ psychického rázu. To, že máte postiženou kůži, neznamená, že jste méně kvalitní partner. Někdy pomůže „milosrdná“ tma a vhodné prádlo. Važte si sami sebe, i když vaše kůže zrovna připomíná plastickou mapu světa. Odborně pomůže psychické obtíže řešit psycholog či psychoterapeut. Doporučí vám ho ošetřující lékař.
Kamufláž a zakrývání
Lidé jsou přirozeně zvědaví, kdykoli vidí něco odlišného, obzvláště na kůži. Pokud se někdy rozhodnete jejich zvědavost ukojit a poučit je o faktu, že psoriáza není infekční a stigmatizující, prokážete tím cennou službu i všem psoriatikům, kteří přijdou po vás.Ne vždy však máme chuť být předmětem zvědavých pohledů. Nejjednodušší způsob, jak se jim vyhnout, představují dlouhé rukávy, nohavice, roláky nebo šátky. Existují také speciální kosmetické přípravky, které pomohou zakrýt psoriatická a zarudlá místa na kůži.
Nikdy se však nesmí použít na „živou“ a popraskanou kůži nebo otevřené, byť malé poranění. Pustulózní a erytrodermická forma psoriázy by také neměly být kosmeticky překrývány.
Práce
Pro pacienta s psoriázou je vhodná v podstatě jakákoliv práce, kterou fyzicky a psychicky zvládne. Aby se na pracovišti vyhnul zbytečným problémům, je opět potřeba včas a efektivně o své nemoci informovat. A to jak nadřízené, tak kolegy. Nemoc jistě není potřeba vnucovat, ale stejně tak není vhodné nechávat ostatní v nevědomosti a strachu z možné infekce.Pacient s psoriatickou artritidou by se měl vyhýbat činnostem, které výrazně zatěžují klouby. Pokud v průběhu onemocnění dojde ke změně pracovní schopnosti, lze po zhodnocení celkového zdravotního stavu a náročnosti vykonávaného zaměstnání získat částečný nebo úplný invalidní důchod nebo doporučit rekvalifikaci. Tyto záležitosti řeší obvodní lékař ve spolupráci s revmatologem a posudkovým lékařem.
Dříve než pacient dospěje ke změně pracovní schopnosti, měl by být léčen biologickou léčbou (při splnění všech přísných kritérií), která by ho měla vrátit do normálního pracovního i společenského života.
