Rizikové skupiny

Revmatoidní artritidou je celosvětově postiženo asi 1 % populace. Každým rokem přibudou přibližně 3 nové případy revmatoidní artritidy na každých 10 tisíc obyvatel. Vznik revmatoidní artritidy je poměrně neobvyklý u dětí mladších patnácti let, avšak po překročení této hranice je výskyt onemocnění častější a postupně se zvyšuje s věkem.

Maximum nových případů revmatoidní artritidy se objeví u žen mezi 40. a 60. rokem, ale nejsou nijak vzácné ani u lidí starších. Ženy bývají postiženy přibližně třikrát častěji než muži. U mužů se také první příznaky onemocnění v průměru objevují v pozdějším věku než u žen.
Riziko vzniku onemocnění zvyšuje také kouření, kuřáci bývají postiženi čtyřikrát častěji oproti nekuřákům. Rozvoj onemocnění zatím ne úplně jasným mechanismem ovlivňuje také dědičnost – v USA existují skupiny obyvatel s vyšším rizikem rozvoje revmatoidní artritidy, zatímco v oblasti Karibiku je výskyt tohoto onemocnění naopak méně častý.

Revmatoidní artritida je chronické onemocnění a spontánní vymizení příznaků je velmi vzácné. Neléčené případy obvykle vedou k postupnému zhoršování obtíží, až dovedou nemocného člověka k úplné invaliditě a závislosti na okolí při vykonávání základních každodenních úkonů.