Odborná vyšetření
Vyšetření páteře a kloubů – orientačně pohledem a pohmatem lékař zjišťuje případné známky zánětu. Podle hloubky předklonu se zjišťuje míra ztuhlosti páteře.
Laboratorní vyšetření krve – vyšetřením nejrůznějších parametrů v odebrané krvi se zjišťuje případná odchylka od normy. Pro pacienta s Bechtěrevovou chorobou je obzvlášť důležité stanovit v krvi zánětlivé parametry. To jsou látky nebo jiné ukazatele, jejichž hodnota (koncentrace) v krvi roste, pokud kdekoli v těle probíhá zánět.
Při probíhajícím zánětu se zvyšuje například počet bílých krvinek nebo koncentrace takzvaného C-reaktivního proteinu. Zvýšená zánětlivá aktivita ukazuje na aktivně probíhající onemocnění, naopak nízké zánětlivé ukazatele obvykle znamenají, že nemoc je v současnosti v klidu a její projevy se daří dostat pod kontrolu.
Vyšetření antigenu HLA-B27 – z krve je možné také určit přítomnost antigenu HLA-B27. Ten se nachází na povrchu buněk u 90 % pacientů s Bechtěrevovou chorobou, zatímco v obecné populaci je jeho výskyt pouze sedmiprocentní. Pozitivita tohoto antigenu proto silně podporuje možnost, že bolest páteře a další příznaky jsou způsobené právě Bechtěrevovou chorobou.
Rentgen – na rentgenových snímcích je možné sledovat postupující poškození páteře a kloubů. Jsou na nich vidět kostní deformity a výrůstky, které mohou působit bolesti a také postupující ztuhlost páteře. V místě, kde se dva obratle pevně spojí kostěnými výrůstky, stává se páteř neohebná a nepohyblivá.
Počítačová tomografie – toto vyšetření, označované zkratkou CT (computer tomography), se někdy používá namísto rentgenu, pokud potřebujeme zobrazit struktury, jež nejsou na rentgenovém snímku dostatečně zřetelné.
Magnetická rezonance – poměrně drahé vyšetření, které není k dispozici na každém pracovišti. Hodí se spíše ke zobrazení měkkých struktur, například míchy.
