Rizikové skupiny pacientů

Bechtěrevova nemoc postihuje častěji muže než ženy, v poměru 3:1. Odhaduje se, že touto chorobou celosvětově trpí asi 0,5 % populace.

Protože se však jedná o nemoc chronickou, celoživotní, přibude každý rok jen relativně velmi málo případů ve vztahu k poměrně vysokému procentu bechtěreviků v populaci. První příznaky onemocnění se nejčastěji objeví mezi 18. a 30. rokem života.

Někteří revmatologové se domnívají, že počet žen s Bechtěrevovou chorobou je ve skutečnosti podhodnocen. Prý je to proto, že u žen se tato nemoc projevuje především v oblasti krku, ramen a horní části hrudníku a často také postihuje klouby na končetinách. Na místo toho u mužů je znám typický obraz onemocnění s postižením dolní části páteře.

V některých nepočetných populacích, které byly po delší dobu geneticky izolovány od svého okolí, se Bechtěrevova choroba vyskytuje častěji, než je běžné. Také pokud máte blízkého příbuzného s touto nemocí, máte zvýšené riziko rozvoje tohoto onemocnění.

Významně vyšší riziko Bechtěrevovy choroby je u lidí, kteří mají na svých buňkách antigen HLA-B27. Pravděpodobnost, že tito jedinci onemocní, je zhruba 300krát větší než u jedinců bez tohoto antigenu.

Proto se také provádí vyšetření antigenu HLA-B27 z krve vždy, když existuje podezření právě na Bechtěrevovu chorobu. Přítomnost (pozitivita) antigenu HLA-B27 podporuje domněnku, že podezřelé příznaky jsou způsobené Bechtěrevovou chorobou. Naopak nepřítomnost antigenu HLA-B27 tuto možnost výrazně zpochybňuje.

Kromě přítomnosti antigenu HLA-B27 nejsou známy žádné rizikové faktory, které by podporovaly vznik tohoto onemocnění.
Inzerce: