Lupénka zatěžuje pacienty nejen nepříjemným vzhledem kůže, ale i dalšími komplikacemi, například depresemi. Jednou z méně častých komplikací této nemoci je i vyšší riziko výskytu rakoviny.
Toto riziko sice není příliš vysoké, ale ani zanedbatelné. Ve Velké Británii a USA studie například potvrdily, že pacienti s pokročilou lupénkou mají až třikrát vyšší riziko lymfomu. Lymfom je druh rakoviny, která postihuje lymfatické uzliny a slezinu. Dále se u onemocnění lupénkou setkáváme s jiným druhem rakoviny, a to kůže.
Rakovinu kůže způsobuje spíše léčba lupénky než samotná lupénka
Většinou se ale jedná o tzv. nonmelanomové rakoviny kůže, tedy všechny kromě nebezpečného melanomu. Z nich se v drtivé většině uplatňuje spinaliom (spinocelulární karcinom). Ten je i nejčastějším nádorem kůže obecně. Jedním z důvodů pro vyšší riziko rakoviny kůže je, že lupénka postihuje imunitní systém. Druhou skutečností je, že se spinaliom vyvine spíše při dlouhotrvající léčbě lupénky než kvůli lupénce samotné. Konkrétně při léčbě metodou PUVA (fototerapie s pomocí psoralenů a UV záření typu A) nebo pomocí cyklosporinu, který se používá k utlumení imunitního systému.
Vyšší riziko rakoviny kůže u nemocných s lupénkou by mělo tyto pacienty vést k opatrnosti:
Na místě jsou častější vyšetření kůže a celková vyšetření na rakovinu.
Je vhodné omezit i spouštěče rakoviny, mezi které patří kouření a nadměrné požívání alkoholu. Vyloženě se nedoporučuje opalování, je třeba omezit i jakýkoliv delší pobyt na sluníčku.
Vhodné je i posílit imunitní systém, nebo jej alespoň nezatěžovat.
Lupénka patří do skupiny autoimunitních onemocnění a je způsobována chronickým zánětem, který probíhá v postižených oblastech. Propuknout může prakticky ve kterémkoli věku a projevuje se výskytem ložisek červenohnědé kůže, která má na povrchu stříbřité olupující se šupinky. Postihuje především kůži, v některých případech ovšem přechází i na klouby (psoriatická artritida). Za jakých okolností se lupénka objevuje? A proč ji nelze zcela vyléčit? Nejen o tom jsme mluvili s doc. MUDr. Spyridonem Gkalpakiotisem, Ph.D., MBA, primářem Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Pod pojmem lupénka si většinou představíme pouze suchou, šupinatou kůži. Toto onemocnění se ale může projevit i v podobě postižení kloubů, a to i bez kožních příznaků. Onemocnění kloubů v rámci lupénky je chronické a zánětlivé a postihuje až čtyřicet psoriatiků ze sta.
Kožní onemocnění má na člověka velký psychický dopad. Viditelné postižení vzbuzuje v ostatních strach z nákazy a někdy může být i zdrojem posměchu a vyřazení z kolektivu. Léčbou a správnou životosprávou lze projevy psoriázy mírnit, někdy ale musí na pomoc přijít i korektivní kosmetika.
Lidé s lupénkou jsou oproti ostatní populaci až dvakrát více ohroženi rozvojem deprese. Vinu na tom mohou nést jednak biologické pochody, které psoriázu spouštějí, ale také častá společenská izolace těchto osob. Jak se tedy těžké skleslosti a „nenáladě“ bránit?
Léčba světlem neboli fototerapie má na kůži poškozenou psoriázou opravdu blahodárné účinky. Totéž se však nedá říct o chození do solárií. Pravidelnými návštěvami opalovacích záření můžete totiž značně riskovat své zdraví.
Psoriáza zdaleka není jen pouhým onemocněním kůže. Představuje komplexní problém, který více či méně ovlivňuje také duševní zdraví. Statistiky hovoří jasně: až čtvrtina psoriatiků trpí depresí.
