Lupénka zatěžuje pacienty nejen nepříjemným vzhledem kůže, ale i dalšími komplikacemi, například depresemi. Jednou z méně častých komplikací této nemoci je i vyšší riziko výskytu rakoviny.
Toto riziko sice není příliš vysoké, ale ani zanedbatelné. Ve Velké Británii a USA studie například potvrdily, že pacienti s pokročilou lupénkou mají až třikrát vyšší riziko lymfomu. Lymfom je druh rakoviny, která postihuje lymfatické uzliny a slezinu. Dále se u onemocnění lupénkou setkáváme s jiným druhem rakoviny, a to kůže.
Rakovinu kůže způsobuje spíše léčba lupénky než samotná lupénka
Většinou se ale jedná o tzv. nonmelanomové rakoviny kůže, tedy všechny kromě nebezpečného melanomu. Z nich se v drtivé většině uplatňuje spinaliom (spinocelulární karcinom). Ten je i nejčastějším nádorem kůže obecně. Jedním z důvodů pro vyšší riziko rakoviny kůže je, že lupénka postihuje imunitní systém. Druhou skutečností je, že se spinaliom vyvine spíše při dlouhotrvající léčbě lupénky než kvůli lupénce samotné. Konkrétně při léčbě metodou PUVA (fototerapie s pomocí psoralenů a UV záření typu A) nebo pomocí cyklosporinu, který se používá k utlumení imunitního systému.
Vyšší riziko rakoviny kůže u nemocných s lupénkou by mělo tyto pacienty vést k opatrnosti:
Na místě jsou častější vyšetření kůže a celková vyšetření na rakovinu.
Je vhodné omezit i spouštěče rakoviny, mezi které patří kouření a nadměrné požívání alkoholu. Vyloženě se nedoporučuje opalování, je třeba omezit i jakýkoliv delší pobyt na sluníčku.
Vhodné je i posílit imunitní systém, nebo jej alespoň nezatěžovat.
Ke vzniku psoriázy může vést více faktorů. Jedním z nich je i určitá genetická výbava, která rozvoj tohoto chronického onemocnění usnadňuje. Podle nejnovějších výzkumů se zdá, že náchylnost k lupénce, kterou máme uloženou v genech, není v historii lidstva žádnou novinkou.
Pro lupénkaře můžou být teplé měsíce dvousečným mečem. Vlhkost a sluneční záření sice uklidňují příznaky onemocnění kůže, ale klimatizace a chlór mohou naopak pokožku poškozovat. Přinášíme proto čtyři tipy, které umožňují strávit pohodovou dovolenou nejen u moře.
Pokud si myslíte, že nemáte právo rozhodovat o své léčbě, mýlíte se. Každý nemocný má mít aktivní podíl na výběru a průběhu své terapie. A není to jen otázka zvyklostí – je to dokonce zakotveno v zákoně.
Revmatické nemoci je možné léčit mnoha způsoby. V některých případech ale obvykle užívané léky (chorobu modifikující léky) selhávají a nezbývá nic jiného než sáhnout po nové biologické neboli cílené léčbě. U pacientů, kterým jsou biologické léky podávány, dosahují až 70procentní účinnosti.
Při biologické léčbě dochází k regulaci imunitního systému, a proto musí každý pacient, který je jejím potencionálním kandidátem, postoupit podrobná vyšetření odhalující probíhající infekce a zhodnocení rizik zhoršení probíhajících onemocnění. O jaká vyšetření se jedná?
Lupénka je kožní onemocnění související s imunitním systémem. Při jejím vzniku hraje roli zčásti autoimunita, zčásti ale také dědičnost. Děti rodičů postižených lupénkou mají 30% riziko vzniku lupénky. Co tato nemoc pro dítě znamená a čeho se vyvarovat, se dozvíte z následujících řádků.
