Lupénka zatěžuje pacienty nejen nepříjemným vzhledem kůže, ale i dalšími komplikacemi, například depresemi. Jednou z méně častých komplikací této nemoci je i vyšší riziko výskytu rakoviny.
Toto riziko sice není příliš vysoké, ale ani zanedbatelné. Ve Velké Británii a USA studie například potvrdily, že pacienti s pokročilou lupénkou mají až třikrát vyšší riziko lymfomu. Lymfom je druh rakoviny, která postihuje lymfatické uzliny a slezinu. Dále se u onemocnění lupénkou setkáváme s jiným druhem rakoviny, a to kůže.
Rakovinu kůže způsobuje spíše léčba lupénky než samotná lupénka
Většinou se ale jedná o tzv. nonmelanomové rakoviny kůže, tedy všechny kromě nebezpečného melanomu. Z nich se v drtivé většině uplatňuje spinaliom (spinocelulární karcinom). Ten je i nejčastějším nádorem kůže obecně. Jedním z důvodů pro vyšší riziko rakoviny kůže je, že lupénka postihuje imunitní systém. Druhou skutečností je, že se spinaliom vyvine spíše při dlouhotrvající léčbě lupénky než kvůli lupénce samotné. Konkrétně při léčbě metodou PUVA (fototerapie s pomocí psoralenů a UV záření typu A) nebo pomocí cyklosporinu, který se používá k utlumení imunitního systému.
Vyšší riziko rakoviny kůže u nemocných s lupénkou by mělo tyto pacienty vést k opatrnosti:
Na místě jsou častější vyšetření kůže a celková vyšetření na rakovinu.
Je vhodné omezit i spouštěče rakoviny, mezi které patří kouření a nadměrné požívání alkoholu. Vyloženě se nedoporučuje opalování, je třeba omezit i jakýkoliv delší pobyt na sluníčku.
Vhodné je i posílit imunitní systém, nebo jej alespoň nezatěžovat.
Lupénkou trpí miliony lidí po celém světě. Autoimunitní onemocnění kůže, jehož příčina není dosud známá, nevypadá ale vždy stejně. Většina lidí trpí takzvanou ložiskovou neboli plakovou lupénkou, druhou nejčastější formu představuje kapkovitá lupénka. Prozaický název této formy kožní choroby je odvozen od vzhledu vyrážky, která je po těle rozeseta jako kapky vody.
Termín biologická léčba se v posledních letech skloňuje stále častěji a častěji. Také na těchto stránkách najdete řadu užitečných informací o této terapeutické možnosti, konkrétně při onemocnění lupénkou. V následujícím textu se dozvíte, v jakých případech vám lékař může biologickou léčbu doporučit a v jakých nikoliv.
Vedle užívání předepsaných léků a dodržování doporučení, kterými vás váš lékař jistě vybavil, můžete zvýšit kontrolu nad svým onemocněním a předejít vzplanutí lupénky ještě dalšími opatřeními.
Životu s lupénkou je třeba se do určité míry přizpůsobit. Negativní vliv má zejména chronický stres, nepříznivé klima, některé léky, kouření, nemírná konzumace alkoholu a obezita.
Revmatické nemoci je možné léčit mnoha způsoby. V některých případech ale obvykle užívané léky (chorobu modifikující léky) selhávají a nezbývá nic jiného než sáhnout po nové biologické neboli cílené léčbě. U pacientů, kterým jsou biologické léky podávány, dosahují až 70procentní účinnosti.
Pro lupénkaře můžou být teplé měsíce dvousečným mečem. Vlhkost a sluneční záření sice uklidňují příznaky onemocnění kůže, ale klimatizace a chlór mohou naopak pokožku poškozovat. Přinášíme proto čtyři tipy, které umožňují strávit pohodovou dovolenou nejen u moře.
