Revmatické nemoci je možné léčit mnoha způsoby. V některých případech ale obvykle užívané léky (chorobu modifikující léky) selhávají a nezbývá nic jiného než sáhnout po nové biologické neboli cílené léčbě. U pacientů, kterým jsou biologické léky podávány, dosahují až 70procentní účinnosti.
Revmatické nemoci je možné léčit mnoha způsoby. V některých případech ale obvykle užívané léky (chorobu modifikující léky) selhávají a nezbývá nic jiného než sáhnout po nové biologické neboli cílené léčbě. U pacientů, kterým jsou biologické léky podávány, dosahují až 70procentní účinnosti. Látky užívané k biologické léčbě jsou zacíleny na cytokiny a snížením jejich účinků zamezí zánětu.
Co jsou to cytokiny?
Jde o molekuly, které hrají důležitou roli v mezibuněčné komunikaci. Cytokiny jsou látky produkované např. buňkami imunitního systému, které spouštějí a udržují zánětlivou reakci v místě poškození. Cytokiny dokážou ovlivnit tvorbu dalších cytokinů, jde o jakousi kaskádu, a výsledkem může být často i nekontrolovatelný zánětlivý děj, poškození buněk a tkání a v případě, že se tvorba cytokinů vymkne kontrole, i vznik autoimunitního poškození.
Mezi nejdůležitější cytokiny u revmatických nemocí patří TNFα (tumory nekrotizující faktor α), interleukin 1 (IL-1) a interleukin 6 (IL-6). Biologická léčba je zamířena právě na tyto cytokiny, u revmatických nemocí jde zejména o látky blokující účinky TNFα.
Pomocí biologické léčby je možno léčit tyto revmatické nemoci:
revmatoidní artritida,
JIA (juvenilní idiopatická artritida),
lupénka (psoriáza),
psoriatická artritida,
Bechtěrevova nemoc (ankylozující spondylitida).
Biologická léčba u revmatických onemocnění účinkuje tak, že:
blokuje signální molekuly nebo jejich receptory, a tím pádem omezuje nežádoucí zánět,
napravuje „chybnou“ imunitní reakci podpořením správných, a naopak zabráněním chybným procesům.
Účinky biologické léčby přicházejí velmi rychle, většinou se objevují v průběhu dnů až týdnů. Biologické léky zmírňují obtíže, zpomalují až zastavují průběh onemocnění a zlepšují kvalitu života pacientů.
Plocha dlaní a plosek nohou činí jen 5 % povrchu organismu, což se může zdát málo. Ale protože tyto části těla používáme každý den na maximum, jakékoli poranění pokožky zde vnímáme nadmíru citelně. Tedy i výsev lupénky.
Lupénka neboli psoriáza je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění kůže, které se projevuje především jejím odlupováním. Kůže se může obnovovat až sedmkrát rychleji, než je běžné u zdravých jedinců. Kromě nepříjemného a úporného svědění pacienty pochopitelně trápí nevzhledné červené fleky pokryté bílými šupinami. Není proto divu, že nemoc bývá velkou zátěží i pro psychiku pacientů.
Se začátkem nového kalendářního roku nastává i doba, kdy si lidé slibují, že v následujících měsících od základu změní svůj život: přestanou kouřit, začnou cvičit, zapracují na sobě. Ta se ale nemusí (a neměla by) týkat právě jen prvních několika dnů či týdnů. Zkuste si dát taková, abyste je byli schopni dodržet. A ohlížejte se i na svůj zdravotní stav.
Mrtvé moře. Destinace, která se vybaví téměř každému nemocnému s lupénkou jako místo, kde obvykle obtíže ustupují a odkud se pacient vrací ve výborné kondici. Přesto ale brzy může být s pobyty u jednoho z nejslanějších míst planety konec. Mrtvé moře, je bezodtoké slané jezero...
Při biologické léčbě dochází k regulaci imunitního systému, a proto musí každý pacient, který je jejím potencionálním kandidátem, postoupit podrobná vyšetření odhalující probíhající infekce a zhodnocení rizik zhoršení probíhajících onemocnění. O jaká vyšetření se jedná?
