Zda je psoriáza zrovna aktivní, jestli se její projevy zhoršují, nebo naopak mizí, to vše závisí na mnoha faktorech. Patří mezi ně i hormonální změny, ke kterým v organismu v určitých životních obdobích dochází.
Zrádný estrogen v období menopauzy
Menopauzu často provází nepříjemné projevy, jako jsou návaly horka, pocení, poruchy spánku, podrážděnost a jiné. Stojí za nimi především změny v hladině pohlavních hormonů, zejména pokles estrogenů. A právě ten také může významným způsobem zhoršit řadu let trvající lupénku. Podle odborníků se lupénka v období kolem přechodu nezřídka objevuje dokonce úplně poprvé, a to typicky mezi 51 a 60 lety. Rozhodně se ale nedá říct, že by menopauza psoriázu přímo způsobovala, spíše se jedná jen o jakýsi spouštěč rozvoje dříve skrytého onemocnění, kterým může být stejně tak i stres nebo infekce, a to v kterémkoliv jiném věku.
U poloviny těhotných se psoriáza zmírní
Také v období puberty a těhotenství dochází k výrazným hormonálním výkyvům. Zatímco pro pubertu je typické zhoršení nebo první výsev lupénkových lézí, v těhotenství se nemoc obvykle uklidňuje. Provedená americká studie dokonce potvrdila viditelné zlepšení projevů psoriázy u 55 % těhotných žen trpících lupénkou.
Řešení? Pouze teoretické a vědecky neověřené
Nabízí se otázka, zda by mohlo umělé podávání estrogenů mírnit aktivitu onemocnění, když se tomu tak obvykle děje při zvýšení hladin pohlavních hormonů v těhotenství a pokles estrogenů po přechodu lupénku naopak zhošuje. Odborníci však před tímto typem terapie v případě psoriázy varují – tato léčebná metoda není vědecky potvrzena a podávání jakýchkoliv hormonů s sebou vždy přináší i nezanedbatelná zdravotní rizika.
Psoriáza zdaleka není jen pouhým onemocněním kůže. Představuje komplexní problém, který více či méně ovlivňuje také duševní zdraví. Statistiky hovoří jasně: až čtvrtina psoriatiků trpí depresí.
Lupénka patří do skupiny autoimunitních onemocnění a je způsobována chronickým zánětem, který probíhá v postižených oblastech. Propuknout může prakticky ve kterémkoli věku a projevuje se výskytem ložisek červenohnědé kůže, která má na povrchu stříbřité olupující se šupinky. Postihuje především kůži, v některých případech ovšem přechází i na klouby (psoriatická artritida). Za jakých okolností se lupénka objevuje? A proč ji nelze zcela vyléčit? Nejen o tom jsme mluvili s doc. MUDr. Spyridonem Gkalpakiotisem, Ph.D., MBA, primářem Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Na účet kouření lze připsat další nemoc – lupénku. Vědci z USA zjistili, že kouření zvyšuje riziko rozvoje lupénky a že čím silnější kuřáci, tím větší riziko. Navíc tato zvýšená pravděpodobnost klesá až mnoho let po poslední vykouřené cigaretě.
Léto za dveřmi, noviny a časopisy plné varování o škodlivosti slunečních paprsků a naše poličky s kosmetikou se rozšiřují o krémy na opalování, nejlépe s vysokým UV faktorem.
V České republice trpí lupénkou více než 200 000 pacientů. Z tohoto celkového počtu jde u 30 000 lidí o těžkou formu onemocnění, u které by mohla biologická léčba velmi výrazně pomoci. Zdravotní pojišťovny ale zatím odmítají proplatit tuto moderní léčebnou metodu...
Zima je pro pokožku velice zátěžovým obdobím – a to zdaleka nejen pro nemocné s lupénkou neboli psoriázou. Péče o kůži v zimě je pro lidi s normálním typem pleti důležitá. Pro lidi s lupénkou je ale naprosto nezbytná. Jenže aby taková péče byla pro tuto skupinu lidí přínosem a ne problémem, je třeba používat odpovídající hydratační a regenerační prostředky. Čeho si tedy při výběru všímat a kde vůbec hledat?
