Lupénka neboli psoriáza je chronické kožní onemocnění. Pro většinu postižených však znamená mnohem více. Není to jen věčně svědící a nevzhledná kůže, ale i negativní psychický a společenský dopad na pacientův život.

Lupénka neboli psoriáza je chronické kožní onemocnění. Pro většinu postižených však znamená mnohem více. Není to jen věčně svědící a nevzhledná kůže, ale i negativní psychický a společenský dopad na pacientův život. Je normální cítit se nemocí deprimovaný? A má vůbec smysl hledat nějaké řešení? 

Nešťastné děti i dospělí 

Psychické problémy se častěji vyskytují u nejmladších pacientů. Děti jsou k psychosociálním traumatům bohužel vnímavější. Následkem necitlivého chování okolí následně mohou prožívat:

• nenávist k vlastnímu tělu,
• stud,
• odmítnutí,
• prázdnotu a pocity viny.

Lupénka však limituje své oběti i v dospělosti. Výjimkou nebývá horší pracovní pozice z důvodu nepochopení nemoci ze strany zaměstnavatele. Stává se, že i nejbližší rodina nemoc podceňuje. Samotní lupénkáři nakonec často omezí svůj životní standard a ze studu a strachu se zřeknou například volnočasových aktivit. O pocitech neatraktivnosti pro opačné pohlaví ani nemluvě.

Spojité nádoby 

Celé to vypadá to jako bludný kruh – lupénka u pacientů stres vyvolává, na druhou stranu stres do jisté míry určuje, jakým směrem se průběh onemocnění bude ubírat. Může zapříčinit dokonce i znovuvzplanutí choroby. Zdá se tedy, že stres a lupénka patří k sobě. Jenže to tak být nemusí. 

Odborník pomůže!

Nenechte psoriázu ovládat váš život! Cítíte-li často některé z výše popsaných pocitů, neváhejte a navštivte svého dermatologa. V některých případech (např. velmi špatný psychický stav) vás doporučí k psychologovi, odborníkovi na lidskou duši. Ten citlivě pomůže celou situaci uklidnit a zvládnout psychické potíže vyvolané lupénkou.

(msd)

Zdroj: psoriasis.about.com