Novinky - psoriáza

Psychika lupénkářů dostává zabrat, riziko sebevraždy je u nich téměř o polovinu vyšší

Psychika lupénkářů dostává zabrat, riziko sebevraždy je u nich téměř o polovinu vyšší

Psoriáza zdaleka není jen pouhým onemocněním kůže. Představuje komplexní problém, který více či méně ovlivňuje také duševní zdraví. Statistiky hovoří jasně: až čtvrtina psoriatiků trpí depresí.

Příčiny úzkosti

Lupénka je prokazatelně spjata s častějším výskytem depresí a úzkostných stavů. Příčin může být hned několik:

  • jedná se o chronické (dlouhodobé) a obtížně léčitelné onemocnění,
  • psoriatická artritida, jedna z forem lupénky, bývá provázena dlouhodobou bolestí a omezením v pohybu,
  • kožní změny přitahují pozornost okolí, nemocný může pociťovat stud, odmítnutí, či dokonce nenávist k vlastnímu tělu,
  • psoriáza bývá okolím nezřídka podceňována a hodnocena jako nezávažné kožní onemocnění, často bývá dokonce nesmyslně spojována s nedostatečnou hygienou a chápána jako nemoc, kterou se lze nakazit pouhým dotykem,
  • lupénka vzhledem ke své autoimunitní systémové povaze představuje zvýšené riziko dalších závažných chorob, jako jsou například cukrovka nebo srdečně-cévní onemocnění.

V bludném kruhu

Nepříznivé reakce okolí a pocity vlastní méněcennosti mohou vést u některých jedinců s lupénkou k omezení společenských aktivit, přejídání či nadužívání tabáku a alkoholu. Tím se ale podporuje už tak zvýšené nebezpečí vzniku srdečních onemocnění, cukrovky a obezity a zhoršují se příznaky vlastní psoriázy. Nalomení fyzického zdraví se pak zrcadlí ve zhoršení zdraví duševního a vzniká tak nešťastný bludný kruh.

Čtvrtina psoriatiků trpí depresí

Souvislost lupénky s duševními chorobami jasně potvrzují statistické údaje:

  • nemocní s psoriázou mají o 39 % vyšší riziko vzniku deprese v porovnání se zdravou populací, o 31 % se u nich častěji vyskytují úzkostné stavy a riziko sebevraždy je vyšší o 44 %,
  • psoriatici trpící závažnou formou lupénky mají riziko vzniku deprese ve srovnání se zdravými lidmi vyšší dokonce o 72 %,
  • mezi lupénkáři se středně těžkou a těžkou lupénkou nalezneme 24 % osob trpících depresí, oproti tomu ve zdravé populaci je to necelých 7 %,
  • 5 % osob s psoriázou během průzkumu přiznalo, že vážně uvažuje o sebevraždě.

Jedinci, kteří trpí depresí či jinou závažnou duševní chorobou, častěji nepravidelně užívají své léky nebo léčbu zcela přeruší. To, ve spojení se stresem, který prožívají, vede ke zhoršení příznaků lupénky. Proto je důležité zaléčit vedle tělesné stránky onemocnění také tu duševní. Kontakty na vhodného odborníka by měl mít k dispozici váš lékař.

(veri)

Zdroj: www.psoriasis.org

Hodnocení článku:
(160 hodnocení - 2,9 z 5)

Další doporučené články

Pět tipů, jak si v zimě poradit s lupénkou

Pět tipů, jak si v zimě poradit s lupénkou

Se zimním obdobím logicky přichází studený a suchý vzduch, nízké teploty, málo sluníčka, a tím pádem všechno, co lupénce zrovna moc neprospívá. Zkušený pacient s lupénkou už ví, čeho se v zimě vyvarovat, a co mu naopak udělá dobře...
27. 12. 2010 Psoriáza
Kůže s lupénkou vyžaduje v každém ročním období jinou péči

Kůže s lupénkou vyžaduje v každém ročním období jinou péči

S příchodem podzimu jsou sluneční paprsky stále vzácnější a pokles venkovní teploty vyžaduje další a další vrstvy oblečení. Pokud jste sužováni lupénkou, možná jste se na toto období těšili jako na možnost skrytí některých nedostatků.
12. 11. 2011 Psoriáza
 Spojte se se svým dermatologem a zatočte s lupénkou

Spojte se se svým dermatologem a zatočte s lupénkou

Vaším nejsilnějším spojencem v bitvě s onemocněním zvaným psoriáza neboli lupénka by měl být váš dermatolog. Lékaři vám totiž mohou nabídnout více léčebných možností přímo „na míru“.
5. 10. 2009 Psoriáza
Inzerce: