Léčba revmatického onemocnění: pokračovat lze i v těhotenství
6. 1. 2014
Revmatické choroby včetně lupénky či revmatoidní artritidy dnes postihují vysoké procento populace a nevyhýbají se ani ženám v reprodukčním věku. A právě pro ženy toužící po miminku přinesli vědci dobrou zprávu: ani během těhotenství není vždy nutné přerušovat zavedenou léčbu těchto onemocnění.
Takzvaná autoimunitní onemocnění, mezi která patří také část
revmatických chorob, příznivě reagují na léky z řad imunosupresiv. Ty
potlačují nežádoucí aktivitu imunitního systému, který napadá tkáně tělu
vlastní. O účincích těchto léků na lidský plod během těhotenství
bohužel nebylo do nedávné doby mnoho známo, a proto se jejich užívání v
tomto křehkém období spíše nedoporučovalo. Nedávno provedená studie ale
prokázala, že by některé z nich neměly pro miminko představovat žádné
riziko.
Bezpečná klasická i biologická léčba
Američtí vědci v souvislosti s užívání imunosupresivních léků v těhotenství zkoumali následující preparáty:
hydroxychloroquin,
TNF inhibitory (představující biologickou léčbu),
sulfasalazin,
azathioprin.
Zmíněné léky jsou lékaři předepisovány při terapii následujících revmatologických chorob:
revmatoidní artritidy,
kloubního postižení při lupénce,
Bechtěrevovy choroby,
lupusu,
sklerodermie.
Poraďte se s lékařem
Protože
je v této oblasti ještě třeba dalších výzkumů, stále platí, že je
vhodné těhotenství raději plánovat a užívání veškeré medikace
konzultovat s ošetřujícím lékařem. Nedávná bádání však přinesla
uklidnění zejména pro ženy trpící revmatologickým onemocněním, které do
jiného stavu přišly neplánovaně a jmenované léky nadále bezstarostně
užívaly. Stále však existuje řada léků, které jsou pro vyvíjející se
plod rizikové a jejichž užívání během těhotenství je krajně nevhodné.
Lupénka patří do skupiny autoimunitních onemocnění a je způsobována chronickým zánětem, který probíhá v postižených oblastech. Propuknout může prakticky ve kterémkoli věku a projevuje se výskytem ložisek červenohnědé kůže, která má na povrchu stříbřité olupující se šupinky. Postihuje především kůži, v některých případech ovšem přechází i na klouby (psoriatická artritida). Za jakých okolností se lupénka objevuje? A proč ji nelze zcela vyléčit? Nejen o tom jsme mluvili s doc. MUDr. Spyridonem Gkalpakiotisem, Ph.D., MBA, primářem Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Lupénka je úporné kožní onemocnění, při kterém dochází k přibližně desetkrát rychlejší produkci nových kožních buněk, než je běžné u zdravých lidí. Lupénku nelze zcela vyléčit, ale můžeme ji alespoň načas zklidnit například koupelemi, mastmi, fototerapií, léky a také stravou. Právě skladba jídelníčku je u lupénky velmi důležitá.
Není to tak dávno, co se u pacientů s lupénkou začala využívat nová léčebná možnost – laser. Lasery, které vysílají světlo ve vlnové délce od ultrafialového k infračervenému, mají v dermatologii obecně široké využití, ovšem pro lupénku je jejich využití naopak vysoce specifické.
Lupus a lupénka. Pro někoho možná dvě stejná nebo velmi podobná slova, ovšem nemoci, které se za nimi skrývají, jsou ve svém průběhu velmi odlišné. A protože o lupénce je na těchto stránkách informací dostatek, pojďme se podrobněji podívat na to, jak náš život může ovlivnit právě onemocnění zvané lupus.
