Léčba revmatického onemocnění: pokračovat lze i v těhotenství
6. 1. 2014
Revmatické choroby včetně lupénky či revmatoidní artritidy dnes postihují vysoké procento populace a nevyhýbají se ani ženám v reprodukčním věku. A právě pro ženy toužící po miminku přinesli vědci dobrou zprávu: ani během těhotenství není vždy nutné přerušovat zavedenou léčbu těchto onemocnění.
Takzvaná autoimunitní onemocnění, mezi která patří také část
revmatických chorob, příznivě reagují na léky z řad imunosupresiv. Ty
potlačují nežádoucí aktivitu imunitního systému, který napadá tkáně tělu
vlastní. O účincích těchto léků na lidský plod během těhotenství
bohužel nebylo do nedávné doby mnoho známo, a proto se jejich užívání v
tomto křehkém období spíše nedoporučovalo. Nedávno provedená studie ale
prokázala, že by některé z nich neměly pro miminko představovat žádné
riziko.
Bezpečná klasická i biologická léčba
Američtí vědci v souvislosti s užívání imunosupresivních léků v těhotenství zkoumali následující preparáty:
hydroxychloroquin,
TNF inhibitory (představující biologickou léčbu),
sulfasalazin,
azathioprin.
Zmíněné léky jsou lékaři předepisovány při terapii následujících revmatologických chorob:
revmatoidní artritidy,
kloubního postižení při lupénce,
Bechtěrevovy choroby,
lupusu,
sklerodermie.
Poraďte se s lékařem
Protože
je v této oblasti ještě třeba dalších výzkumů, stále platí, že je
vhodné těhotenství raději plánovat a užívání veškeré medikace
konzultovat s ošetřujícím lékařem. Nedávná bádání však přinesla
uklidnění zejména pro ženy trpící revmatologickým onemocněním, které do
jiného stavu přišly neplánovaně a jmenované léky nadále bezstarostně
užívaly. Stále však existuje řada léků, které jsou pro vyvíjející se
plod rizikové a jejichž užívání během těhotenství je krajně nevhodné.
Lupénka patří do skupiny autoimunitních onemocnění a je způsobována chronickým zánětem, který probíhá v postižených oblastech. Propuknout může prakticky ve kterémkoli věku a projevuje se výskytem ložisek červenohnědé kůže, která má na povrchu stříbřité olupující se šupinky. Postihuje především kůži, v některých případech ovšem přechází i na klouby (psoriatická artritida). Za jakých okolností se lupénka objevuje? A proč ji nelze zcela vyléčit? Nejen o tom jsme mluvili s doc. MUDr. Spyridonem Gkalpakiotisem, Ph.D., MBA, primářem Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Lupus a lupénka. Pro někoho možná dvě stejná nebo velmi podobná slova, ovšem nemoci, které se za nimi skrývají, jsou ve svém průběhu velmi odlišné. A protože o lupénce je na těchto stránkách informací dostatek, pojďme se podrobněji podívat na to, jak náš život může ovlivnit právě onemocnění zvané lupus.
Červená, zanícená místa kdekoli po těle. To dobře znají všichni ti, kdo trpí lupénkou. Blýská se jim ale na lepší časy: ke slovu totiž přichází biologická léčba. Lupénka je autoimunitní onemocnění kůže, které se může objevit kdekoliv na lidském těle...
Slunečné počasí a vyšší vlhkost vzduchu představují pro nemocné s psoriázou obvykle úlevu. Díky příznivým podmínkám často dochází ke snížení počtu ložisek a kůže je méně suchá. Čím ještě lze pokožce v letním období prospět?
Se zimním obdobím logicky přichází studený a suchý vzduch, nízké teploty, málo sluníčka, a tím pádem všechno, co lupénce zrovna moc neprospívá. Zkušený pacient s lupénkou už ví, čeho se v zimě vyvarovat, a co mu naopak udělá dobře...