Termín biologická léčba se v posledních letech skloňuje stále častěji a častěji. Také na těchto stránkách najdete řadu užitečných informací o této terapeutické možnosti, konkrétně při onemocnění lupénkou. V následujícím textu se dozvíte, v jakých případech vám lékař může biologickou léčbu doporučit a v jakých nikoliv.
Termín biologická léčba se v posledních letech skloňuje stále častěji a častěji. Také na těchto stránkách najdete řadu užitečných informací o této terapeutické možnosti, konkrétně při onemocnění lupénkou.
Cílem následujícího textu je alespoň částečně osvětlit, v jakých případech vám lékař může biologickou léčbu doporučit a v jakých nikoliv.
Mezi základní kontraindikace, tedy případy, kdy biologická léčba nemůže být nasazena, patří:
Naopak biologickou léčbu vám lékař doporučí, pokud:
vaše onemocnění neodpovídá na stávající léčbu, tzn. ke kontrole nemoci nepostačuje fototerapie a lokální léčba
je vaše onemocnění nestabilní, tzn. období remise bývá kratší než 1 měsíc
je snížena kvalita vašeho života – k tomu lékař využívá skórovací systémy, například DLQI
nelze použít celkovou léčbu pro její nedostatečný účinek či nesnášenlivost
K hodnocení ložiskové psoriázy dospělých lékaři využívají také skórovací systémy, nejčastěji PASI nebo BSA. Jedná se o zkratky z prvních písmen anglických slov. PASI znamená Psoriasis Area Severity Index a hodnotí se podle něj zarudnutí, zánětlivá infiltrace a šupinatost lézí. BSA zase znamená Body Surface Area a určuje rozsah postižení kůže v procentech. Kandidáty na biologickou léčbu se stáváte v případě, že se vaše PASI skóre pohybuje > 10 nebo BSA skóre > 10 %.
Pokud máte po přečtení uvedených kritérií pocit, že by vám biologická léčba mohla pomoci, poraďte se se svým ošetřujícím lékařem. Nebo vyhledejte přímo centrum biologické léčby, jejichž seznam naleznete ZDE.
Další informace ohledně biologické léčby najdete zde:
Ke vzniku psoriázy může vést více faktorů. Jedním z nich je i určitá genetická výbava, která rozvoj tohoto chronického onemocnění usnadňuje. Podle nejnovějších výzkumů se zdá, že náchylnost k lupénce, kterou máme uloženou v genech, není v historii lidstva žádnou novinkou.
Vedle užívání předepsaných léků a dodržování doporučení, kterými vás váš lékař jistě vybavil, můžete zvýšit kontrolu nad svým onemocněním a předejít vzplanutí lupénky ještě dalšími opatřeními.
Červená, zanícená místa kdekoli po těle. To dobře znají všichni ti, kdo trpí lupénkou. Blýská se jim ale na lepší časy: ke slovu totiž přichází biologická léčba. Lupénka je autoimunitní onemocnění kůže, které se může objevit kdekoliv na lidském těle...
Zatímco velkou část nemocí na první pohled nevidíte, u lupénky je to zpravidla přesně naopak. Kůže pacientů bývá pokryta nevzhlednými červenými ložisky s olupujícími se bílými šupinkami. Cílem léčby je postižení kůže pokud možno minimalizovat. Ovšem to může nějakou dobu trvat a stejně tak se může výskyt ložisek opakovaně vracet.
Chronický zánět kloubů a páteře je jednou z nejčastějších komplikací lupénky. Někdy dokonce přichází dříve, než se lupénka projeví na kůži, ale zpravidla zůstává navždy. Co se při něm v kloubech děje a proč to tak bolí?
Máte pocit, že jste u svého dítěte našli známky lupénky? Obraťte se co nejdříve na dětského nebo přímo kožního lékaře. Odkládání vyšetření a domácí samoléčba mohou představovat zbytečné oddalování účinné léčby.
