Novinky - psoriáza

Lupénka útočí bez varování

Lupénka útočí bez varování

Lupénka je kožní onemocnění související s imunitním systémem. Při jejím vzniku hraje roli zčásti autoimunita, zčásti ale také dědičnost. Děti rodičů postižených lupénkou mají 30% riziko vzniku lupénky. Co tato nemoc pro dítě znamená a čeho se vyvarovat, se dozvíte z následujících řádků.

Příliš rychlá tvorba buněk

Normální kožní buňky se obměňují (tvoří se, vyzrávají a zase se odlupují) každých 28 až 30 dní. V případě zasažení lupénkou migrují hluboko do kůže buňky imunitního systému, kde vyvolávají dlouhodobý zánět. Na jeho podkladě pak dochází k nadměrné tvorbě nových kožních buněk a jejich odlupování. Takto postižené kožní buňky se obměňují každé tři až čtyři dny! Zčervenání kůže je pak dáno zvýšeným prouděním krve do místa zvýšené tvorby kožních buněk.

Kolik dětí u nás má lupénku?

Uvádí se, že lupénka postihuje přibližně 2,5 % populace, tzn. v České republice okolo čtvrt milionu lidí. U mnohých z nich jde ale o mírnou formu bez vážnějších příznaků. V případě dětí do 10 let bývá hlášeno okolo 600 nových výskytů lupénky každý rok. Vyskytuje se stejně u obou pohlaví a ve všech socioekonomických skupinách. Pouze v případě rasy je zaznamenán vyšší výskyt u bílé populace.

První výskyt lupénky se nejčastěji pozoruje mezi 15. a 35. rokem, ale může se objevit prakticky v jakémkoliv věku. U celé třetiny nemocných se první náznaky lupénky poprvé objeví před 20. rokem. Stále je docela běžné, že není lupénka u dítěte správně diagnostikována, ale bývá zaměněna za jinou kožní chorobu. Také proto, že mezi dětmi převládají jiné kožní nemoci a lupénka je častá až u dospělých.

Co lupénku způsobuje?

Nikdo přesně neví, co lupénku vyvolává. Vědci se shodují v tom, že kromě určité dědičné predispozice musí dojít i k souhře různých faktorů, které lupénku spustí. Tyto faktory se nazývají „spouštěče“ lupénky. Všechny ještě nejsou přesně definovány, nicméně obecně se o nich ví. Mezi „spouštěče“ lupénky patří:
  • stres,
  • infekce, obzvláště streptokoková angína, dále pak bronchitida nebo zánět středního ucha,
  • poranění kůže nebo kožní záněty a kožní nemoci,
  • klimatické vlivy (lupénka se zhoršuje na podzim a na jaře, v létě bývá mírnější),
  • hormonální vlivy,
  • špatná životospráva (alkohol a kouření) a potravinové alergie,
  • některé léky.
U vztahu dědičnosti a lupénky platí tato rizika:
  • pokud má lupénku pouze jeden z rodičů, má dítě 10% riziko, že ji bude mít také;
  • pokud jsou lupénkou postiženi oba rodiče, má dítě riziko 50 %, čili polovina jejich dětí bude mít lupénku.
(ercp)

Zdroj:

Hodnocení článku:
(224 hodnocení - 2,9 z 5)

Další doporučené články

S lupénkou u moře aneb „čtyřka“ pro pohodovou dovolenou

S lupénkou u moře aneb „čtyřka“ pro pohodovou dovolenou

Pro lupénkaře můžou být teplé měsíce dvousečným mečem. Vlhkost a sluneční záření sice uklidňují příznaky onemocnění kůže, ale klimatizace a chlór mohou naopak pokožku poškozovat. Přinášíme proto čtyři tipy, které umožňují strávit pohodovou dovolenou nejen u moře.
25. 8. 2014 Psoriáza
Aby kůže v zimě nevolala o pomoc

Aby kůže v zimě nevolala o pomoc

V zimě dostává naše pokožka „zabrat“, a to především kvůli vnějším vlivům. Velké problémy pak představuje chladný a mrazivý vzduch zejména pro osoby, které mají psoriázu. Studený vítr venku a suchý vzduch uvnitř může kůži vysušovat a zhoršit tak její stav.
14. 12. 2013 Psoriáza
Tipy, jak využít sluneční dny k boji proti psoriáze

Tipy, jak využít sluneční dny k boji proti psoriáze

Léto je fajn období pro každého, nemocným s psoriázou však nabízí něco navíc. Sluneční paprsky totiž umí obvykle ulevit pokožce a zlepšit její stav i vzhled. S opalováním se to však nesmí přehánět.
25. 7. 2016 Psoriáza