Lupénka útočí bez varování

7. 11. 2010

Lupénka je kožní onemocnění související s imunitním systémem. Při jejím vzniku hraje roli zčásti autoimunita, zčásti ale také dědičnost. Děti rodičů postižených lupénkou mají 30% riziko vzniku lupénky. Co tato nemoc pro dítě znamená a čeho se vyvarovat, se dozvíte z následujících řádků.

Příliš rychlá tvorba buněk

Normální kožní buňky se obměňují (tvoří se, vyzrávají a zase se odlupují) každých 28 až 30 dní. V případě zasažení lupénkou migrují hluboko do kůže buňky imunitního systému, kde vyvolávají dlouhodobý zánět. Na jeho podkladě pak dochází k nadměrné tvorbě nových kožních buněk a jejich odlupování. Takto postižené kožní buňky se obměňují každé tři až čtyři dny! Zčervenání kůže je pak dáno zvýšeným prouděním krve do místa zvýšené tvorby kožních buněk.

Kolik dětí u nás má lupénku?

Uvádí se, že lupénka postihuje přibližně 2,5 % populace, tzn. v České republice okolo čtvrt milionu lidí. U mnohých z nich jde ale o mírnou formu bez vážnějších příznaků. V případě dětí do 10 let bývá hlášeno okolo 600 nových výskytů lupénky každý rok. Vyskytuje se stejně u obou pohlaví a ve všech socioekonomických skupinách. Pouze v případě rasy je zaznamenán vyšší výskyt u bílé populace.

První výskyt lupénky se nejčastěji pozoruje mezi 15. a 35. rokem, ale může se objevit prakticky v jakémkoliv věku. U celé třetiny nemocných se první náznaky lupénky poprvé objeví před 20. rokem. Stále je docela běžné, že není lupénka u dítěte správně diagnostikována, ale bývá zaměněna za jinou kožní chorobu. Také proto, že mezi dětmi převládají jiné kožní nemoci a lupénka je častá až u dospělých.

Co lupénku způsobuje?

Nikdo přesně neví, co lupénku vyvolává. Vědci se shodují v tom, že kromě určité dědičné predispozice musí dojít i k souhře různých faktorů, které lupénku spustí. Tyto faktory se nazývají „spouštěče“ lupénky. Všechny ještě nejsou přesně definovány, nicméně obecně se o nich ví. Mezi „spouštěče“ lupénky patří:

stres,
infekce, obzvláště streptokoková angína, dále pak bronchitida nebo zánět středního ucha,
poranění kůže nebo kožní záněty a kožní nemoci,
klimatické vlivy (lupénka se zhoršuje na podzim a na jaře, v létě bývá mírnější),
hormonální vlivy,
špatná životospráva (alkohol a kouření) a potravinové alergie,
některé léky.

U vztahu dědičnosti a lupénky platí tato rizika:

pokud má lupénku pouze jeden z rodičů, má dítě 10% riziko, že ji bude mít také;
pokud jsou lupénkou postiženi oba rodiče, má dítě riziko 50 %, čili polovina jejich dětí bude mít lupénku.

(ercp)

Zdroj: