Představte si situaci, kdy se ve vašem těle odehrává krutý boj. Podrážděný imunitní systém kolem sebe kope jak vzteklý kůň a mnohdy zuřivě útočí proti pokožce. Všechny bitvy se pak na kůži objevují v podobě lupénky.
Náchylnější k nemoci
Znalosti o lupénce, konkrétně je-li dědičná nebo ne, pomáhá vědcům v boji s touto kožní nemocí. Pokud odhalí, jaké geny ji způsobují, mohou se s ní lépe vypořádat, nebo jí dokonce předcházet. Už vědí, že lupénka má dědičnou složku a několik genů je spojeno s jejím výskytem. Zatím ale není známo, jak přesně tyto geny při vzniku této kožní nemoci fungují. Dědičnost obecně se netýká pouze vrozených nemocí, ale i chorob získaných v pozdějším věku. Vyskytuje-li se tedy v rodině nějaká nemoc, pro jedince to znamená, že má pro ni určitou náchylnost. A to v kterémkoliv věku.
Proč zrovna lupénka?
Lupénka je dědičná, protože se zjistilo, že několik různých chromozomů obsahuje celkem 9 míst, ve kterých se nacházejí geny lupénky. Mutace těchto lupénkových genů způsobují zánět kůže a další nepříjemné projevy. Zejména gen na 6. chromozomu je zodpovědný za polovinu celé dědičné náchylnosti pro lupénku. Tento gen také ovlivňuje imunitní systém člověka tím, že mění kódování bílkovin. Změněné bílkoviny pak dráždí imunitní systém a štvou ho proti vlastnímu tělu, konkrétně proti kůži.
V co doufají odborníci?
věří, že budoucnost léčby lupénky je ve znalosti jejích genů
pokouší se posunout kupředu genetickou léčbu, kdy se ovlivňováním genů změní i jejich nepříjemné působení, tedy vznik nemocí
výzkum má prioritu, neboť geny lupénky jsou zodpovědné i za jiné autoimunitní nemoci
pokud se odhalí příčiny lupénky, tedy její dědičné složky ve formě genů, bude se jí moci předcházet a zabránit jejímu šíření a kožním projevům
věří i v použití cílené léčby, která zasáhne pouze buňky geneticky náchylné k lupénce – dnes se využívají jen imunosupresiva, která potlačují imunitní systém, ale mají proto zároveň nežádoucí účinky
Že není zrovna zdravé holdovat smaženým pokrmům, zejména bramborovým hranolkům, brambůrkám, tučnému masu a smaženým potravinám celkově, je všeobecně známo. Výsledky výzkumů navíc ukazují, že pokrmy upravené při vysokých teplotách, mohou zhoršit chronické záněty včetně psoriatické artritidy.
Psoriáza neboli česky lupénka patří mezi častá autoimunitní onemocnění. Je velmi často spojena i s dalšími nemocemi a mezi velmi častou komplikaci patří i vznik cukrovky. Jak je ale toto riziko velké?
Mrtvé moře. Destinace, která se vybaví téměř každému nemocnému s lupénkou jako místo, kde obvykle obtíže ustupují a odkud se pacient vrací ve výborné kondici. Přesto ale brzy může být s pobyty u jednoho z nejslanějších míst planety konec. Mrtvé moře, je bezodtoké slané jezero...
Lidé postižení lupénkou netrpí jen touto chorobou, ale i dalšími přidruženými nemocemi. Ty se u nich objevují častěji než v běžné populaci. Je velmi důležité odhalit jejich prvotní příznaky a následně je léčit. Poznejte ta nejčastěji se vyskytující doprovodná onemocnění.
Je všeobecně známo, že projevy lupénky často vznikají po akutních virových nebo bakteriálních infekčních onemocněních. Často se jedná o infekce způsobené streptokoky, jako například hnisavou angínu, zánět středního ucha a podobně. Jiná, hlavně virová onemocnění horních cest dýchacích hrají roli spíše při opakování výsevů. Jak bakterie komplikují již vzniklé kožní projevy a jakou roli při lupénce hrají plísně?