Představte si situaci, kdy se ve vašem těle odehrává krutý boj. Podrážděný imunitní systém kolem sebe kope jak vzteklý kůň a mnohdy zuřivě útočí proti pokožce. Všechny bitvy se pak na kůži objevují v podobě lupénky.
Náchylnější k nemoci
Znalosti o lupénce, konkrétně je-li dědičná nebo ne, pomáhá vědcům v boji s touto kožní nemocí. Pokud odhalí, jaké geny ji způsobují, mohou se s ní lépe vypořádat, nebo jí dokonce předcházet. Už vědí, že lupénka má dědičnou složku a několik genů je spojeno s jejím výskytem. Zatím ale není známo, jak přesně tyto geny při vzniku této kožní nemoci fungují. Dědičnost obecně se netýká pouze vrozených nemocí, ale i chorob získaných v pozdějším věku. Vyskytuje-li se tedy v rodině nějaká nemoc, pro jedince to znamená, že má pro ni určitou náchylnost. A to v kterémkoliv věku.
Proč zrovna lupénka?
Lupénka je dědičná, protože se zjistilo, že několik různých chromozomů obsahuje celkem 9 míst, ve kterých se nacházejí geny lupénky. Mutace těchto lupénkových genů způsobují zánět kůže a další nepříjemné projevy. Zejména gen na 6. chromozomu je zodpovědný za polovinu celé dědičné náchylnosti pro lupénku. Tento gen také ovlivňuje imunitní systém člověka tím, že mění kódování bílkovin. Změněné bílkoviny pak dráždí imunitní systém a štvou ho proti vlastnímu tělu, konkrétně proti kůži.
V co doufají odborníci?
věří, že budoucnost léčby lupénky je ve znalosti jejích genů
pokouší se posunout kupředu genetickou léčbu, kdy se ovlivňováním genů změní i jejich nepříjemné působení, tedy vznik nemocí
výzkum má prioritu, neboť geny lupénky jsou zodpovědné i za jiné autoimunitní nemoci
pokud se odhalí příčiny lupénky, tedy její dědičné složky ve formě genů, bude se jí moci předcházet a zabránit jejímu šíření a kožním projevům
věří i v použití cílené léčby, která zasáhne pouze buňky geneticky náchylné k lupénce – dnes se využívají jen imunosupresiva, která potlačují imunitní systém, ale mají proto zároveň nežádoucí účinky
Dehet se používá v medicíně už odpradávna. Jenže zapáchá, je mazlavý a zanechává skvrny na oblečení. Navzdory tomu by ho psoriatici měli rozhodně vyzkoušet. Proč? Protože skutečně funguje!
Toto onemocnění může vést až k bolestem, otokům a ztuhlým kloubům. Je tu však jedna ne příliš náročná věc, která vás před ztuhlostí dovede zachránit – řeč je o pravidelném každodenním cvičení.
Lupénka patří do skupiny autoimunitních onemocnění a je způsobována chronickým zánětem, který probíhá v postižených oblastech. Propuknout může prakticky ve kterémkoli věku a projevuje se výskytem ložisek červenohnědé kůže, která má na povrchu stříbřité olupující se šupinky. Postihuje především kůži, v některých případech ovšem přechází i na klouby (psoriatická artritida). Za jakých okolností se lupénka objevuje? A proč ji nelze zcela vyléčit? Nejen o tom jsme mluvili s doc. MUDr. Spyridonem Gkalpakiotisem, Ph.D., MBA, primářem Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Cílená léčba je při některých revmatických onemocněních velmi prospěšná. Podobně jako mnohé jiné léky užívané při terapii těchto chorob však ovlivňuje imunitní systém organismu, což může představovat problém například v souvislosti s očkováním. Které typy vakcín jsou pro vás bezpečné?
Počasí má obrovský vliv na naši pokožku. S každým ročním obdobím jsou tak lidé trpící lupénkou postaveni před nové výzvy, se kterými se musí vyrovnat. Kombinace suchého vzduchu, kratšího pobytu na slunci a nízké teploty přispívá velkou měrou ke vzplanutí onemocnění. Následujících šest tipů vám může pomoci zvládnout blížící se zimní období.
V léčbě revmatických onemocnění jsou biologická léčiva (biologika) relativní novinkou, a tak z nich mohou stále mezi pacienty přetrvávat některé zbytečné obavy. Ty nejrozšířenější v podobě mýtů shrnujeme v následujícím textu.
