Termín biologická léčba se v posledních letech skloňuje stále častěji a častěji. Také na těchto stránkách najdete řadu užitečných informací o této terapeutické možnosti, konkrétně při onemocnění lupénkou. V následujícím textu se dozvíte, v jakých případech vám lékař může biologickou léčbu doporučit a v jakých nikoliv.
Termín biologická léčba se v posledních letech skloňuje stále častěji a častěji. Také na těchto stránkách najdete řadu užitečných informací o této terapeutické možnosti, konkrétně při onemocnění lupénkou.
Cílem následujícího textu je alespoň částečně osvětlit, v jakých případech vám lékař může biologickou léčbu doporučit a v jakých nikoliv.
Mezi základní kontraindikace, tedy případy, kdy biologická léčba nemůže být nasazena, patří:
Naopak biologickou léčbu vám lékař doporučí, pokud:
vaše onemocnění neodpovídá na stávající léčbu, tzn. ke kontrole nemoci nepostačuje fototerapie a lokální léčba
je vaše onemocnění nestabilní, tzn. období remise bývá kratší než 1 měsíc
je snížena kvalita vašeho života – k tomu lékař využívá skórovací systémy, například DLQI
nelze použít celkovou léčbu pro její nedostatečný účinek či nesnášenlivost
K hodnocení ložiskové psoriázy dospělých lékaři využívají také skórovací systémy, nejčastěji PASI nebo BSA. Jedná se o zkratky z prvních písmen anglických slov. PASI znamená Psoriasis Area Severity Index a hodnotí se podle něj zarudnutí, zánětlivá infiltrace a šupinatost lézí. BSA zase znamená Body Surface Area a určuje rozsah postižení kůže v procentech. Kandidáty na biologickou léčbu se stáváte v případě, že se vaše PASI skóre pohybuje > 10 nebo BSA skóre > 10 %.
Pokud máte po přečtení uvedených kritérií pocit, že by vám biologická léčba mohla pomoci, poraďte se se svým ošetřujícím lékařem. Nebo vyhledejte přímo centrum biologické léčby, jejichž seznam naleznete ZDE.
Další informace ohledně biologické léčby najdete zde:
Plocha dlaní a plosek nohou činí jen 5 % povrchu organismu, což se může zdát málo. Ale protože tyto části těla používáme každý den na maximum, jakékoli poranění pokožky zde vnímáme nadmíru citelně. Tedy i výsev lupénky.
Ačkoliv častější vystavování slunečním paprskům a vyšší vlhkost většinou pomáhají zmírnit projevy lupénky, s létem přichází i několik problematických situací.
Lidé trpící lupénkou to dobře znají: jednou je jejich kůže naprosto čistá, po nepříjemných projevech ani vidu. Pak ale choroba opět udeří. Proč k tomu vlastně dochází? Existují rizikové faktory, které odstartují novou vlnu kožních projevů. Říká se jim spouštěče.
Lupénka neboli psoriáza je chronické kožní onemocnění. Pro většinu postižených však znamená mnohem více. Není to jen věčně svědící a nevzhledná kůže, ale i negativní psychický a společenský dopad na pacientův život.
Lupénka, chronické zánětlivé onemocnění postihující kůži, a psoriatická artritida, tedy zánětlivé onemocnění kloubů, mají mnoho společného. Kolik pacientů se potýká s oběma chorobami zároveň a která nemoc propuká dříve?
Jako by nestačilo, že psoriáza ošklivě hyzdí kůži – po zhojených ložiscích navíc často na pokožce zůstávají i nevzhledné skvrny. Vědci však už přišli na to, jak k tomuto jevu dochází.