Těžká forma lupénky zvyšuje riziko infarktu o 50 procent
19. 6. 2011
Psoriáza je chronická zánětlivá choroba, nejčastěji postihující kůži.
Psoriáza je chronická zánětlivá choroba, nejčastěji postihující pouze kůži. U menšiny pacientů má však těžší průběh, kdy poškozuje i další orgány. Kromě kloubů, střeva a očí jsou ohroženy i cévy a srdce.
Co škodí srdci a cévám
Choroby kardiovaskulárního systému jsou velmi časté. Jde hlavně o infarkty srdce, mrtvice, nedokrevnost dolních končetin a další. V naprosté většině případů tyto choroby vznikají na podkladě aterosklerózy.
Na rozvoji aterosklerózy se podílí:
vysoký krevní tlak,
nevhodné množství tuku a cholesterolu v krvi,
cukrovka,
kouření,
obezita,
nízká fyzická aktivita,
geny,
chronický zánět – těžce probíhající lupénka svojí zánětlivou aktivitou přispívá ke kardiovaskulárním rizikům.
O polovinu vyšší riziko
Podle výsledků americké studie mají nemocní s těžkou lupénkou o 53 % vyšší riziko infarktu, mrtvice nebo náhlé srdeční příhody než srovnatelní lidé bez lupénky. Ještě vyššímu riziku oproti běžné populaci čelí nemocní s lupénkou do 40 let věku.
Braňte se ateroskleróze
Pokud trpíte těžkou formu lupénky, je třeba počítat s jejím negativním vlivem na srdce a cévy. Kromě léčby samotné lupénky byste se měli o to více snažit zmenšit vliv rizikových faktorů aterosklerózy:
snížit nadváhu k normě,
přestat kouřit,
zvýšit svoji fyzickou kondici,
léčit vysoký krevní tlak,
regulovat tuky, cholesterol a cukr v krvi (pokud je třeba).
Pomocnou ruku by vám měl podat praktický lékař nebo internista.
Lupénkou trpí miliony lidí po celém světě. Autoimunitní onemocnění kůže, jehož příčina není dosud známá, nevypadá ale vždy stejně. Většina lidí trpí takzvanou ložiskovou neboli plakovou lupénkou, druhou nejčastější formu představuje kapkovitá lupénka. Prozaický název této formy kožní choroby je odvozen od vzhledu vyrážky, která je po těle rozeseta jako kapky vody.
Lidé s lupénkou jsou oproti ostatní populaci až dvakrát více ohroženi rozvojem deprese. Vinu na tom mohou nést jednak biologické pochody, které psoriázu spouštějí, ale také častá společenská izolace těchto osob. Jak se tedy těžké skleslosti a „nenáladě“ bránit?
V zimě dostává naše pokožka „zabrat“, a to především kvůli vnějším vlivům. Velké problémy pak představuje chladný a mrazivý vzduch zejména pro osoby, které mají psoriázu. Studený vítr venku a suchý vzduch uvnitř může kůži vysušovat a zhoršit tak její stav.
S příchodem léta dochází ke zmírnění obtíží u většiny lupénkářů. Příznaky onemocnění pomáhá utlumit pobyt na slunci, ale také prodyšné oblečení. Bonusem je pak blahodárné působení mořské soli při dovolené u moře. To ovšem není podmínkou.
Většina jedinců trpících lupénkou si všimla, že jejich potíže se zmírňují během letních slunečných dnů. Není to náhoda, slunce skutečně může být pro psoriázu přínosné, musí se však využívat správně.
