Těžká forma lupénky zvyšuje riziko infarktu o 50 procent
19. 6. 2011
Psoriáza je chronická zánětlivá choroba, nejčastěji postihující kůži.
Psoriáza je chronická zánětlivá choroba, nejčastěji postihující pouze kůži. U menšiny pacientů má však těžší průběh, kdy poškozuje i další orgány. Kromě kloubů, střeva a očí jsou ohroženy i cévy a srdce.
Co škodí srdci a cévám
Choroby kardiovaskulárního systému jsou velmi časté. Jde hlavně o infarkty srdce, mrtvice, nedokrevnost dolních končetin a další. V naprosté většině případů tyto choroby vznikají na podkladě aterosklerózy.
Na rozvoji aterosklerózy se podílí:
vysoký krevní tlak,
nevhodné množství tuku a cholesterolu v krvi,
cukrovka,
kouření,
obezita,
nízká fyzická aktivita,
geny,
chronický zánět – těžce probíhající lupénka svojí zánětlivou aktivitou přispívá ke kardiovaskulárním rizikům.
O polovinu vyšší riziko
Podle výsledků americké studie mají nemocní s těžkou lupénkou o 53 % vyšší riziko infarktu, mrtvice nebo náhlé srdeční příhody než srovnatelní lidé bez lupénky. Ještě vyššímu riziku oproti běžné populaci čelí nemocní s lupénkou do 40 let věku.
Braňte se ateroskleróze
Pokud trpíte těžkou formu lupénky, je třeba počítat s jejím negativním vlivem na srdce a cévy. Kromě léčby samotné lupénky byste se měli o to více snažit zmenšit vliv rizikových faktorů aterosklerózy:
snížit nadváhu k normě,
přestat kouřit,
zvýšit svoji fyzickou kondici,
léčit vysoký krevní tlak,
regulovat tuky, cholesterol a cukr v krvi (pokud je třeba).
Pomocnou ruku by vám měl podat praktický lékař nebo internista.
Životu s lupénkou je třeba se do určité míry přizpůsobit. Negativní vliv má zejména chronický stres, nepříznivé klima, některé léky, kouření, nemírná konzumace alkoholu a obezita.
Lupénka je neinfekční onemocnění kůže. Není nakažlivé. Přesto se nemocní mohou cítit rozpačitě, když si okolí včetně kolegů, zákazníků či klientů všímá nevzhledných zarudlých kožních lézí pokrytých šupinkami loupající se kůže. Jak se vlastně psoriatik nejlépe zapojí do pracovního procesu?
Psoriatická artritida neboli zánět kloubů spojený s lupénkou postihne během života 10 až 30 % lupénkářů. Potýkáte se i vy s lupénkou a máte strach o své klouby?
Ke vzniku psoriázy může vést více faktorů. Jedním z nich je i určitá genetická výbava, která rozvoj tohoto chronického onemocnění usnadňuje. Podle nejnovějších výzkumů se zdá, že náchylnost k lupénce, kterou máme uloženou v genech, není v historii lidstva žádnou novinkou.
V zimě dostává naše pokožka „zabrat“, a to především kvůli vnějším vlivům. Velké problémy pak představuje chladný a mrazivý vzduch zejména pro osoby, které mají psoriázu. Studený vítr venku a suchý vzduch uvnitř může kůži vysušovat a zhoršit tak její stav.
Lupénka je úporné kožní onemocnění, při kterém dochází k přibližně desetkrát rychlejší produkci nových kožních buněk, než je běžné u zdravých lidí. Lupénku nelze zcela vyléčit, ale můžeme ji alespoň načas zklidnit například koupelemi, mastmi, fototerapií, léky a také stravou. Právě skladba jídelníčku je u lupénky velmi důležitá.
