Těžká forma lupénky zvyšuje riziko infarktu o 50 procent
19. 6. 2011
Psoriáza je chronická zánětlivá choroba, nejčastěji postihující kůži.
Psoriáza je chronická zánětlivá choroba, nejčastěji postihující pouze kůži. U menšiny pacientů má však těžší průběh, kdy poškozuje i další orgány. Kromě kloubů, střeva a očí jsou ohroženy i cévy a srdce.
Co škodí srdci a cévám
Choroby kardiovaskulárního systému jsou velmi časté. Jde hlavně o infarkty srdce, mrtvice, nedokrevnost dolních končetin a další. V naprosté většině případů tyto choroby vznikají na podkladě aterosklerózy.
Na rozvoji aterosklerózy se podílí:
vysoký krevní tlak,
nevhodné množství tuku a cholesterolu v krvi,
cukrovka,
kouření,
obezita,
nízká fyzická aktivita,
geny,
chronický zánět – těžce probíhající lupénka svojí zánětlivou aktivitou přispívá ke kardiovaskulárním rizikům.
O polovinu vyšší riziko
Podle výsledků americké studie mají nemocní s těžkou lupénkou o 53 % vyšší riziko infarktu, mrtvice nebo náhlé srdeční příhody než srovnatelní lidé bez lupénky. Ještě vyššímu riziku oproti běžné populaci čelí nemocní s lupénkou do 40 let věku.
Braňte se ateroskleróze
Pokud trpíte těžkou formu lupénky, je třeba počítat s jejím negativním vlivem na srdce a cévy. Kromě léčby samotné lupénky byste se měli o to více snažit zmenšit vliv rizikových faktorů aterosklerózy:
snížit nadváhu k normě,
přestat kouřit,
zvýšit svoji fyzickou kondici,
léčit vysoký krevní tlak,
regulovat tuky, cholesterol a cukr v krvi (pokud je třeba).
Pomocnou ruku by vám měl podat praktický lékař nebo internista.
Návštěva u lékaře probíhá často velmi hekticky. Spousta nových informací, nedostatek času a člověk ani neví jak a už stojí ve dveřích a loučí se se sestřičkou. Abyste se dozvěděli opravdu vše, co vás o lupénce zajímá, raději se předem připravte. S výběrem vhodných otázek pomohou následující řádky.
Máte-li psoriázu, pak je vaše pokožka citlivější než kůže zdravých lidí. Chcete-li o ni správně pečovat, pamatujte si, co jí škodí, a čím jí naopak dodáte vše, co potřebuje.
Psoriáza neboli lupénka je neinfekční onemocnění postihující především kůži, ale také klouby či nehty. Takto nemocní jsou také více ohroženi srdečními chorobami, cukrovkou nebo mozkovou mrtvicí.
Lupénka může člověka přimět k zamyšlení nad sebou samým a také nad tím, jak si poradí s reakcemi okolí. Může to vypadat jako takřka nepřekonatelný úkol a nástup deprese je pak běžnou reakcí. Přesto, že lupénka je nepříjemná, nemusí ovládat vaše emoce...
O psoriáze neboli lupénce už alespoň slyšel někdy v životě každý člověk. Ne všichni ale vědí, že existuje hned několik forem této nemoci. Ačkoliv se mezi sebou mohou výrazně lišit, stále se jedná o jednu a tutéž velmi nepříjemnou chorobu.
Je všeobecně známo, že projevy lupénky často vznikají po akutních virových nebo bakteriálních infekčních onemocněních. Často se jedná o infekce způsobené streptokoky, jako například hnisavou angínu, zánět středního ucha a podobně. Jiná, hlavně virová onemocnění horních cest dýchacích hrají roli spíše při opakování výsevů. Jak bakterie komplikují již vzniklé kožní projevy a jakou roli při lupénce hrají plísně?
