Těžká forma lupénky zvyšuje riziko infarktu o 50 procent
19. 6. 2011
Psoriáza je chronická zánětlivá choroba, nejčastěji postihující kůži.
Psoriáza je chronická zánětlivá choroba, nejčastěji postihující pouze kůži. U menšiny pacientů má však těžší průběh, kdy poškozuje i další orgány. Kromě kloubů, střeva a očí jsou ohroženy i cévy a srdce.
Co škodí srdci a cévám
Choroby kardiovaskulárního systému jsou velmi časté. Jde hlavně o infarkty srdce, mrtvice, nedokrevnost dolních končetin a další. V naprosté většině případů tyto choroby vznikají na podkladě aterosklerózy.
Na rozvoji aterosklerózy se podílí:
vysoký krevní tlak,
nevhodné množství tuku a cholesterolu v krvi,
cukrovka,
kouření,
obezita,
nízká fyzická aktivita,
geny,
chronický zánět – těžce probíhající lupénka svojí zánětlivou aktivitou přispívá ke kardiovaskulárním rizikům.
O polovinu vyšší riziko
Podle výsledků americké studie mají nemocní s těžkou lupénkou o 53 % vyšší riziko infarktu, mrtvice nebo náhlé srdeční příhody než srovnatelní lidé bez lupénky. Ještě vyššímu riziku oproti běžné populaci čelí nemocní s lupénkou do 40 let věku.
Braňte se ateroskleróze
Pokud trpíte těžkou formu lupénky, je třeba počítat s jejím negativním vlivem na srdce a cévy. Kromě léčby samotné lupénky byste se měli o to více snažit zmenšit vliv rizikových faktorů aterosklerózy:
snížit nadváhu k normě,
přestat kouřit,
zvýšit svoji fyzickou kondici,
léčit vysoký krevní tlak,
regulovat tuky, cholesterol a cukr v krvi (pokud je třeba).
Pomocnou ruku by vám měl podat praktický lékař nebo internista.
Lupénka je velice nepříjemným chronickým autoimunitním onemocněním kůže. Dokáže svému nositeli způsobit mnoho potíží včetně těch psychických. Ale ani tato nemoc vás nemusí ze společenského života vyřadit. Důkazem toho jsou celebrity, které si lupénkou nenechaly svázat ruce, a naopak se snaží ostatní motivovat.
Lupénka patří do skupiny autoimunitních onemocnění a je způsobována chronickým zánětem, který probíhá v postižených oblastech. Propuknout může prakticky ve kterémkoli věku a projevuje se výskytem ložisek červenohnědé kůže, která má na povrchu stříbřité olupující se šupinky. Postihuje především kůži, v některých případech ovšem přechází i na klouby (psoriatická artritida). Za jakých okolností se lupénka objevuje? A proč ji nelze zcela vyléčit? Nejen o tom jsme mluvili s doc. MUDr. Spyridonem Gkalpakiotisem, Ph.D., MBA, primářem Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Životu s lupénkou je třeba se do určité míry přizpůsobit. Negativní vliv má zejména chronický stres, nepříznivé klima, některé léky, kouření, nemírná konzumace alkoholu a obezita.
Psoriáza neboli lupénka je neinfekční onemocnění postihující především kůži, ale také klouby či nehty. Takto nemocní jsou také více ohroženi srdečními chorobami, cukrovkou nebo mozkovou mrtvicí.
Je všeobecně známo, že projevy lupénky často vznikají po akutních virových nebo bakteriálních infekčních onemocněních. Často se jedná o infekce způsobené streptokoky, jako například hnisavou angínu, zánět středního ucha a podobně. Jiná, hlavně virová onemocnění horních cest dýchacích hrají roli spíše při opakování výsevů. Jak bakterie komplikují již vzniklé kožní projevy a jakou roli při lupénce hrají plísně?
Ke vzniku psoriázy může vést více faktorů. Jedním z nich je i určitá genetická výbava, která rozvoj tohoto chronického onemocnění usnadňuje. Podle nejnovějších výzkumů se zdá, že náchylnost k lupénce, kterou máme uloženou v genech, není v historii lidstva žádnou novinkou.
