Lidé postižení lupénkou netrpí jen touto chorobou, ale i dalšími přidruženými nemocemi. Ty se u nich objevují častěji než v běžné populaci. Je velmi důležité odhalit jejich prvotní příznaky a následně je léčit. Poznejte ta nejčastěji se vyskytující doprovodná onemocnění.

1. Psoriatická artritida

Odhaduje se, že minimálně 30 % lidí postižených lupénkou trpí psoriatickou artritidou. Ta může být mírná a vyvíjet se pomalu, nebo závažná a vzniknout náhle. U 85 % pacientů předcházejí kožní změny změnám kloubním. Psoriáza může poškozovat periferní klouby končetin, ale méně často i jiné části kostry (páteř, pánev). Mezi typické příznaky patří:

• generalizovaná únava,
• citlivost, bolest nebo otok šlach,
• nateklé prsty na rukou a nohou,
• ztuhnutí, bolest, pulzování a citlivost v jednom nebo více kloubech,
• snížený rozsah pohybu,
• ranní ztuhlost a únava,
• změny na nehtech (náchylnost nehtů na houbové infekce),
• zarudnutí a bolest oka, podobně jako při zánětu očních spojivek.

Cílem léčby je zmírnit bolest, zmenšit otok, pomoci kloubem správně hýbat a zabránit dalšímu poškození. Využívají se tři druhy léků:

• nesteroidní protizánětlivé léky – aspirin, ibuprofen,
• chorobu modifikující přípravky – antirevmatika,
• biologické léky – protilátky proti tumor nekrotizujícímu faktoru alfa (vyvolává zánět), např. Enbrel (etanercept), Humira (adalimumab), Remicade (infliximab) a Simponi (golimumab).

Mezi další způsoby, jak lze tišit bolest, patří cvičení, akupunktura či meditace. Vhodnými sportovními disciplínami jsou plavání, vodní aerobik, chůze a jóga.

2. Onemocnění srdce a cukrovka

Pacienti s těžkou psoriázou mají o 58 % vyšší riziko srdečního infarktu, u mozkové mrtvice je to 43 %. Bylo prokázáno, že dlouhodobý přetrvávající chronický zánět postihující velké části těla vede k zánětlivým změnám i ve velkých tepnách, např. v aortě. Bylo však také odhaleno, že pacienti mohou agresivní léčbou psoriázy snížit riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. U psoriatiků lze kvůli systémovému zánětu očekávat i vznik inzulínové rezistence až cukrovky 2. typu. Je třeba na to myslet, pokud se objeví:

• časté močení,
• nadměrná žízeň,
• extrémní hlad,
• nevysvětlitelná ztráta hmotnosti,
• velká únava a podrážděnost,
• časté infekce,
• rozmazané vidění,
• pomalu se hojící rány a modřiny,
• opakované infekce kůže, dásní nebo močového měchýře.

Často se stává, že lidé s cukrovkou 2. typu nemají žádné symptomy. Proto by měl lékař u psoriatiků na to myslet a snažit se redukovat riziko vzniku, např. zdravou stravou, pravidelným cvičením a kontrolou krevního tlaku, cholesterolu a krevního cukru.

3. Deprese

Psoriáza představuje také výraznou zátěž pro psychiku. Říká se, že deprese je jejím hlavním „doprovodem“ – vyskytuje se u takto postižených lidí dvakrát častěji než u zdravé populace. Pokud u sebe sledujete poruchy spánku, ztrátu energie, nedostatek zájmů a radosti ze života či neschopnost soustředit se, měli byste se poradit s lékařem o možné léčbě.

4. Těhotenství raději naplánujte

Předpokládá se, že psoriáza je alespoň zčásti genetické onemocnění, ale není dostatečně vysvětleno, jak se přenáší z generace na generaci. Jestliže jeden rodič trpí psoriázou, je 10% možnost, že ji bude mít i dítě. Pokud jsou postiženi oba rodiče, riziko stoupá až na více než 50 %. Mnoho doktorů doporučuje ženám během plánování početí, těhotenství i kojení nejméně škodlivé formy terapie, jako např. UVB fototerapii. Pro obě pohlaví pak platí, že např. metotrexát je nutné vysadit alespoň 12 týdnů před plánovaným početím. Podobně jako retinoidy může i tento lék vyvolat různé vrozené malformace a defekty plodu.

Mezi ostatní přidružené nemoci u psoriázy řadíme nádorová onemocnění, obezitu, metabolický syndrom nebo jiná autoimunitní onemocnění jako např. Crohnovu chorobu. Lidé trpící psoriázou mají též zvýšené riziko rakoviny kůže a lymfomů, a to nejen jako následek onemocnění, ale i samotné léčby.

(bri)

Zdroj: www.psoriasis.org