Máte lupénku a pozorujete podivné změny na svých nehtech? Pak čtěte pozorně. Může se jednat o známky hrozícího postižení vašich kloubů.
Máte lupénku a pozorujete podivné změny na svých nehtech? Pak čtěte pozorně. Může se jednat o známky hrozícího postižení vašich kloubů.
Lupénka je autoimunitní onemocnění, které se obvykle projevuje změnami na kůži (typickými šupinkami olupující se kůže, které také daly psoriáze její české jméno). Jde ale o nemoc, která může mít mnoho forem a kromě kůže může také postihovat klouby.
Mohou být postiženy velké klouby (kolenní, ramenní) nebo drobné klouby rukou (podobně jako u revmatoidní artritidy). Postižení kloubů (psoriatrická artritida) se ale v průběhu života naštěstí objeví u méně než 10 procent pacientů s lupénkou. Dokumentují to výsledky studie publikované v únorovém vydání časopisu Arthritis and Rheumatism.
Studie lékařů z věhlasné Mayo Clinic v Minnesotě se zúčastnilo téměř 1 600 pacientů, u kterých byla lupénka diagnostikována v letech 1970–1999. Průměrný věk v této skupině byl něco málo přes 43 let, polovinu respondentů tvořily ženy.
U 57 jedinců se v průběhu pozorování objevila psoriatická artritida – postižení kloubů způsobené základním onemocněním – lupénkou. Lékaři mimo jiné zjistili, že riziko nepříjemných kloubních komplikací zvyšuje přítomnost následujících známek:
postižení kůže v okolí konečníku a genitálu
ložiska lupénky ve vlasaté části hlavy
změna kvality nehtů, tzv. dystrofie
Riziko psoriatrické artritidy se zvyšuje s počtem postižených oblastí na těle.
U pacientů s psoriatrickou artritidou se mohou objevit nejčastěji následující změny nehtů rukou nebo nohou:
drobné dolíčky
bílé skvrny
linie, které běží napříč přes šířku nehtu
tlustější kůže pod nehtovou ploténkou
ztráta nehtu (nehet obvykle začíná „slézat“ od vrcholku směrem ke kořenu)
třepení a oslabování nehtu
Tyto poznatky jsou důležité pro lékaře, kteří se léčbou lupénky zabývají. Je totiž důležité, aby psoriatrickou artritidu včas rozpoznali, k čemuž jim může pomoci i sledování výše zmíněných známek. K ověření této diagnózy je ale zapotřebí i dalších vyšetření, nejčastěji rentgenového, v některých případech artroskopie.
Lidé s lupénkou jsou oproti ostatní populaci až dvakrát více ohroženi rozvojem deprese. Vinu na tom mohou nést jednak biologické pochody, které psoriázu spouštějí, ale také častá společenská izolace těchto osob. Jak se tedy těžké skleslosti a „nenáladě“ bránit?
Od 16 let trápila mladého muže ze smíšeného česko-vietnamského manželství lupénka. Vyzkoušel různé typy lokální i systémové terapie, ale vždy jen s dočasným efektem. Léčbu komplikoval i fakt, že ne vždy dodržoval doporučení kožního lékaře.
Při biologické léčbě dochází k regulaci imunitního systému, a proto musí každý pacient, který je jejím potencionálním kandidátem, postoupit podrobná vyšetření odhalující probíhající infekce a zhodnocení rizik zhoršení probíhajících onemocnění. O jaká vyšetření se jedná?
Zatímco velkou část nemocí na první pohled nevidíte, u lupénky je to zpravidla přesně naopak. Kůže pacientů bývá pokryta nevzhlednými červenými ložisky s olupujícími se bílými šupinkami. Cílem léčby je postižení kůže pokud možno minimalizovat. Ovšem to může nějakou dobu trvat a stejně tak se může výskyt ložisek opakovaně vracet.
Zima je pro pokožku velice zátěžovým obdobím – a to zdaleka nejen pro nemocné s lupénkou neboli psoriázou. Péče o kůži v zimě je pro lidi s normálním typem pleti důležitá. Pro lidi s lupénkou je ale naprosto nezbytná. Jenže aby taková péče byla pro tuto skupinu lidí přínosem a ne problémem, je třeba používat odpovídající hydratační a regenerační prostředky. Čeho si tedy při výběru všímat a kde vůbec hledat?
Lupénka je úporné kožní onemocnění, při kterém dochází k přibližně desetkrát rychlejší produkci nových kožních buněk, než je běžné u zdravých lidí. Lupénku nelze zcela vyléčit, ale můžeme ji alespoň načas zklidnit například koupelemi, mastmi, fototerapií, léky a také stravou. Právě skladba jídelníčku je u lupénky velmi důležitá.
