Máte lupénku a pozorujete podivné změny na svých nehtech? Pak čtěte pozorně. Může se jednat o známky hrozícího postižení vašich kloubů.
Máte lupénku a pozorujete podivné změny na svých nehtech? Pak čtěte pozorně. Může se jednat o známky hrozícího postižení vašich kloubů.
Lupénka je autoimunitní onemocnění, které se obvykle projevuje změnami na kůži (typickými šupinkami olupující se kůže, které také daly psoriáze její české jméno). Jde ale o nemoc, která může mít mnoho forem a kromě kůže může také postihovat klouby.
Mohou být postiženy velké klouby (kolenní, ramenní) nebo drobné klouby rukou (podobně jako u revmatoidní artritidy). Postižení kloubů (psoriatrická artritida) se ale v průběhu života naštěstí objeví u méně než 10 procent pacientů s lupénkou. Dokumentují to výsledky studie publikované v únorovém vydání časopisu Arthritis and Rheumatism.
Studie lékařů z věhlasné Mayo Clinic v Minnesotě se zúčastnilo téměř 1 600 pacientů, u kterých byla lupénka diagnostikována v letech 1970–1999. Průměrný věk v této skupině byl něco málo přes 43 let, polovinu respondentů tvořily ženy.
U 57 jedinců se v průběhu pozorování objevila psoriatická artritida – postižení kloubů způsobené základním onemocněním – lupénkou. Lékaři mimo jiné zjistili, že riziko nepříjemných kloubních komplikací zvyšuje přítomnost následujících známek:
postižení kůže v okolí konečníku a genitálu
ložiska lupénky ve vlasaté části hlavy
změna kvality nehtů, tzv. dystrofie
Riziko psoriatrické artritidy se zvyšuje s počtem postižených oblastí na těle.
U pacientů s psoriatrickou artritidou se mohou objevit nejčastěji následující změny nehtů rukou nebo nohou:
drobné dolíčky
bílé skvrny
linie, které běží napříč přes šířku nehtu
tlustější kůže pod nehtovou ploténkou
ztráta nehtu (nehet obvykle začíná „slézat“ od vrcholku směrem ke kořenu)
třepení a oslabování nehtu
Tyto poznatky jsou důležité pro lékaře, kteří se léčbou lupénky zabývají. Je totiž důležité, aby psoriatrickou artritidu včas rozpoznali, k čemuž jim může pomoci i sledování výše zmíněných známek. K ověření této diagnózy je ale zapotřebí i dalších vyšetření, nejčastěji rentgenového, v některých případech artroskopie.
Lupénka může člověka přimět k zamyšlení nad sebou samým a také nad tím, jak si poradí s reakcemi okolí. Může to vypadat jako takřka nepřekonatelný úkol a nástup deprese je pak běžnou reakcí. Přesto, že lupénka je nepříjemná, nemusí ovládat vaše emoce...
Na psoriázu neboli lupénku zatím neexistuje účinný lék. Při zmírňování příznaků se však mohou kromě jiných metod uplatnit i prospěšné střevní bakterie – probiotika. Které konkrétně a jak je můžete svému tělu dodat?
Ke vzniku psoriázy může vést více faktorů. Jedním z nich je i určitá genetická výbava, která rozvoj tohoto chronického onemocnění usnadňuje. Podle nejnovějších výzkumů se zdá, že náchylnost k lupénce, kterou máme uloženou v genech, není v historii lidstva žádnou novinkou.
Zatímco velkou část nemocí na první pohled nevidíte, u lupénky je to zpravidla přesně naopak. Kůže pacientů bývá pokryta nevzhlednými červenými ložisky s olupujícími se bílými šupinkami. Cílem léčby je postižení kůže pokud možno minimalizovat. Ovšem to může nějakou dobu trvat a stejně tak se může výskyt ložisek opakovaně vracet.
Revmatické nemoci je možné léčit mnoha způsoby. V některých případech ale obvykle užívané léky (chorobu modifikující léky) selhávají a nezbývá nic jiného než sáhnout po nové biologické neboli cílené léčbě. U pacientů, kterým jsou biologické léky podávány, dosahují až 70procentní účinnosti.
Psoriáza zdaleka není jen pouhým onemocněním kůže. Představuje komplexní problém, který více či méně ovlivňuje také duševní zdraví. Statistiky hovoří jasně: až čtvrtina psoriatiků trpí depresí.
