Máte lupénku a pozorujete podivné změny na svých nehtech? Pak čtěte pozorně. Může se jednat o známky hrozícího postižení vašich kloubů.
Máte lupénku a pozorujete podivné změny na svých nehtech? Pak čtěte pozorně. Může se jednat o známky hrozícího postižení vašich kloubů.
Lupénka je autoimunitní onemocnění, které se obvykle projevuje změnami na kůži (typickými šupinkami olupující se kůže, které také daly psoriáze její české jméno). Jde ale o nemoc, která může mít mnoho forem a kromě kůže může také postihovat klouby.
Mohou být postiženy velké klouby (kolenní, ramenní) nebo drobné klouby rukou (podobně jako u revmatoidní artritidy). Postižení kloubů (psoriatrická artritida) se ale v průběhu života naštěstí objeví u méně než 10 procent pacientů s lupénkou. Dokumentují to výsledky studie publikované v únorovém vydání časopisu Arthritis and Rheumatism.
Studie lékařů z věhlasné Mayo Clinic v Minnesotě se zúčastnilo téměř 1 600 pacientů, u kterých byla lupénka diagnostikována v letech 1970–1999. Průměrný věk v této skupině byl něco málo přes 43 let, polovinu respondentů tvořily ženy.
U 57 jedinců se v průběhu pozorování objevila psoriatická artritida – postižení kloubů způsobené základním onemocněním – lupénkou. Lékaři mimo jiné zjistili, že riziko nepříjemných kloubních komplikací zvyšuje přítomnost následujících známek:
postižení kůže v okolí konečníku a genitálu
ložiska lupénky ve vlasaté části hlavy
změna kvality nehtů, tzv. dystrofie
Riziko psoriatrické artritidy se zvyšuje s počtem postižených oblastí na těle.
U pacientů s psoriatrickou artritidou se mohou objevit nejčastěji následující změny nehtů rukou nebo nohou:
drobné dolíčky
bílé skvrny
linie, které běží napříč přes šířku nehtu
tlustější kůže pod nehtovou ploténkou
ztráta nehtu (nehet obvykle začíná „slézat“ od vrcholku směrem ke kořenu)
třepení a oslabování nehtu
Tyto poznatky jsou důležité pro lékaře, kteří se léčbou lupénky zabývají. Je totiž důležité, aby psoriatrickou artritidu včas rozpoznali, k čemuž jim může pomoci i sledování výše zmíněných známek. K ověření této diagnózy je ale zapotřebí i dalších vyšetření, nejčastěji rentgenového, v některých případech artroskopie.
V léčbě revmatických onemocnění jsou biologická léčiva (biologika) relativní novinkou, a tak z nich mohou stále mezi pacienty přetrvávat některé zbytečné obavy. Ty nejrozšířenější v podobě mýtů shrnujeme v následujícím textu.
O bezpečném opalování toho bylo řečeno a napsáno už mnoho – nosit klobouk, brýle s UV filtrem, používat opalovací krém s ochranným faktorem. Přesto se například ve Velké Británii počet případů rakoviny kůže za poslední dvě desetiletí zdvojnásobil a každý rok jsou hlášeny tisíce nových případů.
Revmatické nemoci je možné léčit mnoha způsoby. V některých případech ale obvykle užívané léky (chorobu modifikující léky) selhávají a nezbývá nic jiného než sáhnout po nové biologické neboli cílené léčbě. U pacientů, kterým jsou biologické léky podávány, dosahují až 70procentní účinnosti.
Přestože bylo již tolikrát řečeno, že lupénka nepatří mezi přenosná onemocnění, stále si to ještě mnoho lidí myslí. Tato a mnohé další dezinformace, kterými je tato choroba opředena, přitom komplikují život všem – zdravým i nemocným. Pravdu nabízí následující řádky.
Lupénka patří do skupiny autoimunitních onemocnění a je způsobována chronickým zánětem, který probíhá v postižených oblastech. Propuknout může prakticky ve kterémkoli věku a projevuje se výskytem ložisek červenohnědé kůže, která má na povrchu stříbřité olupující se šupinky. Postihuje především kůži, v některých případech ovšem přechází i na klouby (psoriatická artritida). Za jakých okolností se lupénka objevuje? A proč ji nelze zcela vyléčit? Nejen o tom jsme mluvili s doc. MUDr. Spyridonem Gkalpakiotisem, Ph.D., MBA, primářem Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Lupénka je úporné kožní onemocnění, při kterém dochází k přibližně desetkrát rychlejší produkci nových kožních buněk, než je běžné u zdravých lidí. Lupénku nelze zcela vyléčit, ale můžeme ji alespoň načas zklidnit například koupelemi, mastmi, fototerapií, léky a také stravou. Právě skladba jídelníčku je u lupénky velmi důležitá.
