Chytré pomůcky pomohou revmatikům zvládat každodenní činnosti
20. 9. 2011
Co je pro zdravého člověka jednoduchým úkonem, pro revmatika tak snadné není. Oblékání, vaření, uklízení – to jsou pro revmatiky činnosti spojené s bolestí. K jejich zvládnutí může pomoci tzv. ergoterapie.
Ergoterapie je metoda pomáhající k nácviku každodenních činností tak, aby nemocného klouby bolely co nejméně. Pokud také hledáte pomůcky pro usnadnění koupání, oblékání, řízení a mnohé další činnosti včetně úprav domácího či pracovního prostředí, je ergoterapie určena právě vám. Ta musí být každému pacientovi vždy ušitá na míru a měl by ji provádět pouze zkušený odborník, tzv. ergoterapeut.
Přínosy ergoterapie:
usnadnění provozování každodenních činností s menšími bolestmi;
nabytí nových dovedností ve starosti o své klouby – lidé s ergoterapeutickým školením se dokážou postarat o své klouby lépe než lidé bez školení;
získání informací o užitečných pomůckách a jejich použití v praxi – mezi pomůcky, které vám mohou být doporučené vaším terapeutem, patří například lžíce na obouvání s dlouhou rukojetí, pomůcky na navlékání ponožek a punčoch, uchopovací tyče kolem záchodu a ve sprše a mnohé další;
doporučení speciálních bandáží na ruce – používáním pomocných dlah se okamžitě zlepšuje síla stisku a snižuje bolestivost rukou;
získání informací o vašem typu artritidy;
možnost poradenství v péči o chodidla – boty se speciální podrážkou, na nohu vyrobené vložky do bot, …;
návrh dietního plánu – v případě nadváhy vám odborník pomůže sestavit jídelníček s cílem omezit přebytečný tlak na klouby;
výuka technik a metod pro zdravější klouby – omezení bolestivosti a zlepšení provedení určitých pohybů je jedním ze základních pilířů ergoterapie.
V současné době je cílená biologická léčba standardem v léčbě mnoha onemocnění, včetně nádorových nemocí či autoimunitních chorob (včetně revmatoidní artritidy, psoriázy či Bechtěrevovy choroby). Její využití s sebou nese řadu benefitů, přesto však není vhodná pro každého. V některých případech nemůže být podána vůbec, v některých je na ošetřujícím lékaři, aby zvážil její přínosy a rizika.
Běžným příznakem u více než poloviny pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA) bývá únava. Vyskytuje se nejčastěji u dětí s aktivním onemocněním. Přijít na původ obtíží nemusí být vůbec jednoduché, někdy je od lékařů, rodičů i samotných malých pacientů k objasnění příčiny zapotřebí doslova detektivní práce.
Když se řekne revma, většina lidí si představí stáří a s ním spojené změny na kloubech. Je to však mylné spojení. Opotřebování kloubů je příčinou artrózy, zatímco revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění, které postihuje nejčastěji mladé lidi, nezřídka i děti.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
S čím vším pomáhá pacientům s revmatickými nemocemi ergoterapie? Co konkrétně mohou lidé očekávat při návštěvě ergoterapeuta a jaké pomůcky jim uhradí zdravotní pojišťovna? Odpovědi nejen na tyto praktické otázky nám poskytla ergoterapeutka Bc. Hana Šmucrová z pražského Revmatologického ústavu.
