Chytré pomůcky pomohou revmatikům zvládat každodenní činnosti
20. 9. 2011
Co je pro zdravého člověka jednoduchým úkonem, pro revmatika tak snadné není. Oblékání, vaření, uklízení – to jsou pro revmatiky činnosti spojené s bolestí. K jejich zvládnutí může pomoci tzv. ergoterapie.
Ergoterapie je metoda pomáhající k nácviku každodenních činností tak, aby nemocného klouby bolely co nejméně. Pokud také hledáte pomůcky pro usnadnění koupání, oblékání, řízení a mnohé další činnosti včetně úprav domácího či pracovního prostředí, je ergoterapie určena právě vám. Ta musí být každému pacientovi vždy ušitá na míru a měl by ji provádět pouze zkušený odborník, tzv. ergoterapeut.
Přínosy ergoterapie:
usnadnění provozování každodenních činností s menšími bolestmi;
nabytí nových dovedností ve starosti o své klouby – lidé s ergoterapeutickým školením se dokážou postarat o své klouby lépe než lidé bez školení;
získání informací o užitečných pomůckách a jejich použití v praxi – mezi pomůcky, které vám mohou být doporučené vaším terapeutem, patří například lžíce na obouvání s dlouhou rukojetí, pomůcky na navlékání ponožek a punčoch, uchopovací tyče kolem záchodu a ve sprše a mnohé další;
doporučení speciálních bandáží na ruce – používáním pomocných dlah se okamžitě zlepšuje síla stisku a snižuje bolestivost rukou;
získání informací o vašem typu artritidy;
možnost poradenství v péči o chodidla – boty se speciální podrážkou, na nohu vyrobené vložky do bot, …;
návrh dietního plánu – v případě nadváhy vám odborník pomůže sestavit jídelníček s cílem omezit přebytečný tlak na klouby;
výuka technik a metod pro zdravější klouby – omezení bolestivosti a zlepšení provedení určitých pohybů je jedním ze základních pilířů ergoterapie.
Revmatoidní artritida se v České republice objevuje u jednoho procenta populace. Postihuje tak zhruba sto tisíc lidí. Nejčastěji tímto zánětlivým onemocněním trpí ženy, které mají dědičné predispozice. V pořadu U lékaře o revmatoidní artritidě mluvil profesor Jiří Vencovský - předseda české revmatologické společnosti Jana Evangelisty Purkyněho, který zároveň pracuje v revmatologickém ústavu v Praze.
Ačkoliv „revma“ je běžně dáváno do souvislosti s vyšším věkem, toto spojení není zcela namístě. Typickým příkladem je juvenilní idiopatická artritida, která je jedním z nejčastějších revmatických onemocnění u dětí.
Chrupavka z kmenových buněk skýtá naději pro poškozené kolenní klouby. Vědci totiž zjistili, že chrupavka může vzniknout použitím dospělých kmenových buněk kostní dřeně a kůže, a v současnosti navíc experimentují s rozličnými chemickými a mechanickými stimuly, aby zlepšili její vlastnosti.
Jedná se o dvě naprosto odlišné nemoci, ovšem s podobnými názvy – ty pletou hlavu laické veřejnosti i studentům medicíny. Společné mají jen jedno: vznikají v případě, kdy se imunita vymkne kontrole.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Astronautům, kteří se vydají na dlouhé lety vesmírem, hrozí závažné poškození kostí. Za všechno přitom může stav beztíže. Kosmonautům se dostává nejlepší péče a lékaři se i snaží, aby jejich pobyt ve vesmíru byl co nejbezpečnější.
