Chytré pomůcky pomohou revmatikům zvládat každodenní činnosti
20. 9. 2011
Co je pro zdravého člověka jednoduchým úkonem, pro revmatika tak snadné není. Oblékání, vaření, uklízení – to jsou pro revmatiky činnosti spojené s bolestí. K jejich zvládnutí může pomoci tzv. ergoterapie.
Ergoterapie je metoda pomáhající k nácviku každodenních činností tak, aby nemocného klouby bolely co nejméně. Pokud také hledáte pomůcky pro usnadnění koupání, oblékání, řízení a mnohé další činnosti včetně úprav domácího či pracovního prostředí, je ergoterapie určena právě vám. Ta musí být každému pacientovi vždy ušitá na míru a měl by ji provádět pouze zkušený odborník, tzv. ergoterapeut.
Přínosy ergoterapie:
usnadnění provozování každodenních činností s menšími bolestmi;
nabytí nových dovedností ve starosti o své klouby – lidé s ergoterapeutickým školením se dokážou postarat o své klouby lépe než lidé bez školení;
získání informací o užitečných pomůckách a jejich použití v praxi – mezi pomůcky, které vám mohou být doporučené vaším terapeutem, patří například lžíce na obouvání s dlouhou rukojetí, pomůcky na navlékání ponožek a punčoch, uchopovací tyče kolem záchodu a ve sprše a mnohé další;
doporučení speciálních bandáží na ruce – používáním pomocných dlah se okamžitě zlepšuje síla stisku a snižuje bolestivost rukou;
získání informací o vašem typu artritidy;
možnost poradenství v péči o chodidla – boty se speciální podrážkou, na nohu vyrobené vložky do bot, …;
návrh dietního plánu – v případě nadváhy vám odborník pomůže sestavit jídelníček s cílem omezit přebytečný tlak na klouby;
výuka technik a metod pro zdravější klouby – omezení bolestivosti a zlepšení provedení určitých pohybů je jedním ze základních pilířů ergoterapie.
Revmatoidní artritida patří mezi autoimunitní onemocnění, u kterých si dosud odborníci nejsou jisti, co přesně je způsobuje. Dosud je známo několik rizikových faktorů, včetně genetických, které se na vzniku revmatoidní artritidy podílejí. Jak ale přesně ke spuštění chorobného procesu dochází, zatím nikdo neví.
V léčbě revmatické artritidy se uplatňuje nejen užívání protizánětlivých léků, ale také fyzioterapie, rehabilitace a balneoterapie v lázních. Ty jsou vhodné zejména pro pacienty, u nichž má nemoc mírnější průběh.
Revmatoidní artritida se často vyskytuje s dalšími autoimunitními onemocněními. Jedním z nich může být i tzv. lupus (latinské označení pro vlka) neboli systémový lupus erytematodes. Za obě totiž může mutace jediného genu.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Vitamin D je spíše látkou na pomezí vitaminu a hormonu. Můžeme ho přijímat z vnějších zdrojů nebo si ho sami tvořit – stačí vystavit kůži slunečnímu záření. Vitamin D velmi významně zasahuje do metabolismu vápníku. Ale nejen to, má i řadu dalších účinků.
