Revmatoidní artritida a revmatická horečka: spojuje je pouze podobný název
31. 7. 2014
Jedná se o dvě naprosto odlišné nemoci, ovšem s podobnými názvy – ty pletou hlavu laické veřejnosti i studentům medicíny. Společné mají jen jedno: vznikají v případě, kdy se imunita vymkne kontrole.
Trpí klouby i srdce
Revmatická horečka se objevuje nejčastěji 2–4 týdny po neléčené streptokokové infekci. Mezi lékaři již dlouhou dobu koluje říkanka, která výstižně charakterizuje průběh onemocnění. Říká se, že revmatická horečka „klouby líže a srdce hryže“.
Kromě horečky je tedy pro onemocnění charakteristické postižení kloubů. Nejčastěji jsou to kolena, kotníky, lokty a zápěstí. Na začátku bývá zasažen jeden kloub, který je zarudlý, oteklý a velmi bolestivý. Zánět se potom postupně přesouvá dál.
Nejhůře postiženým orgánem bývá srdce. V průběhu horečky se může objevit bolest na hrudi a srdeční šelest, který je příznakem poničených chlopní. Poškození srdce je opravdu devastující. Chlopně se vlivem zánětu zajizví a mohou způsobit srdeční selhání. Výjimkou nebývá ani vznik arytmií.
Dalšími příznaky jsou únava, vyrážka a nekontrolovatelné pohyby těla, zejména rukou, nohou a obličeje. Tyto záškuby svědčí o postižení nervového systému a jsou označovány jako chorea nebo tanec svatého Víta.
Revmatoidní artritida a revmatická horečka jsou naprosto odlišné choroby. Obě jsou však velmi závažné a rozhodně by se neměly podceňovat. Je pravda, že v éře antibiotik se s revmatickou horečkou nesetkáváme tak často jako dříve. Nebezpečí však hrozí těm, kteří streptokokovou angínu či spálu těmito léky neřeší. Proto lékaři v případě jakékoliv infekce doporučují návštěvu jejich ordinace.
Práce vsedě je pro řadu lidí samozřejmostí i za „běžných“ okolností. Ovšem s dobou covidovou přišel i významný fenomén práce z domova. Jak si poradit s dlouhým sezením u počítače často v ne příliš optimálních podmínkách, aniž bychom si zdevastovali svou tělesnou schránku?
Obě výše uvedené zdravotní komplikace jsou v posledních letech na vzestupu. Vědce proto začalo zajímat, zda obezita nemůže zvyšovat pravděpodobnost rozvoje revmatoidní artritidy.
Život s ankylozující spondylitidou vyčerpává nejen fyzicky, ale i duševně. Bohužel lidé s touto chorobou trpí depresemi častěji než ostatní. Zkusit některou z možností nápravy však nic nestojí.
Vyšší konzumace vlákniny má příznivý vliv na stav zánětu při revmatických nemocech. Tyto překvapivé výsledky přinesli američtí vědci. Vláknina prospívá srdci, může předejít některým nádorům a zlepšuje trávení.
Jako u mnoha jiných onemocnění i u těch revmatologických hrají určitou roli geny. Avšak každá choroba má svůj vlastní stupeň a vzorec dědičnosti, stejně jako své vlastní geny.
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
