Myslíte si, že srdce ohrožují hlavně stres a rozčilování? Strašáků je mnohem více. A někteří jsou hezky skrytí. Jedním z nich může být zánět. Například lidé s artritidou a dalšími chronickými záněty mají až dvakrát vyšší riziko infarktu než ostatní.
Jaké všechny účinky mají zánětlivá onemocnění na náš organismus není dosud přesně známo. Někteří lékaři dokonce spojují záněty s psychickými poruchami a depresemi. Pravděpodobnost srdečního onemocnění spolu se záněty ale prokazatelně stoupá, především zkombinuje-li se s některou z následujících okolností.
Ohrožující cytomegalovirus
Riziko onemocnění srdce výrazně roste spolu s infekcí cytomegalovirem. Na toto riziko upozornil výzkum americké kliniky Mayo.
Tento virus se často vyskytuje u zdravých osob, aniž by se jakkoli projevoval.
Pokud se spojí s revmatickým zánětem, může dojít k onemocnění srdečního svalu. Sval postupně slábne a riziko srdečního selhání se zvyšuje.
Pro správný odhad nebezpečí u revmatických pacientů je proto dobré tento virus včas odhalit.
Nedostatek estrogenů
Další nebezpečnou kombinací je spojení revmatických onemocnění a předčasné menopauzy. Ženy jsou před kardiovaskulárními chorobami oproti mužům přirozeně chráněny hladinou estrogenů. Ta ale po menopauze klesá a k ochraně už nestačí. Pokud ženy prochází menopauzou před 45. rokem věku, ztrácí tuto ochranu mnohem dříve, a jejich riziko srdečního onemocnění tak stoupá na úroveň mužů. Vzhledem k tomu, že přibližně dvě třetiny pacientů s revmatoidní artritidou jsou ženy, je na toto nebezpečí nutné myslet.
Zajímavé je, že ne všechna zánětlivá onemocnění mají stejný efekt. Nejrizikovější jsou pacienti s revmatoidní artritidou, psoriatici oproti nim mají nebezpečí nižší. Ze závěrů kliniky Mayo tak vyplývá, že lékaři by měli své pacienty posílat na pravidelné kontroly srdce i tam, kde by o tom dříve neuvažovali.
Potíže související s artritidou mohou být u někoho mnohem výraznější během chladného období. Často se stává, že ani předepsané léky nedokážou dostatečně ulevit od bolesti.
Noční bolest je jedním z charakteristických příznaků revmatických chorob. Napovíme, co dělat, když se utrpení vymkne kontrole a když ani léky příliš nepomáhají.
Jestliže většinu lidí trápí před dlouho plánovaným výletem nebo dovolenou nanejvýše nějaká ta cestovní horečka, nemocné s revmatickým onemocněním provází obvykle řada jiných obav.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Vyrazíte si na ranní vycházku, ale lýtka vás bolí a nohy jsou ztěžklé. Připisujete to artritidě a zkoušíte bolest nohou rozchodit. Ale ta se jen zhoršuje. Proč? Protože taková bolest nemusí mít vůbec žádnou souvislost s vaším onemocněním.
Běžným příznakem u více než poloviny pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA) bývá únava. Vyskytuje se nejčastěji u dětí s aktivním onemocněním. Přijít na původ obtíží nemusí být vůbec jednoduché, někdy je od lékařů, rodičů i samotných malých pacientů k objasnění příčiny zapotřebí doslova detektivní práce.
