Myslíte si, že srdce ohrožují hlavně stres a rozčilování? Strašáků je mnohem více. A někteří jsou hezky skrytí. Jedním z nich může být zánět. Například lidé s artritidou a dalšími chronickými záněty mají až dvakrát vyšší riziko infarktu než ostatní.
Jaké všechny účinky mají zánětlivá onemocnění na náš organismus není dosud přesně známo. Někteří lékaři dokonce spojují záněty s psychickými poruchami a depresemi. Pravděpodobnost srdečního onemocnění spolu se záněty ale prokazatelně stoupá, především zkombinuje-li se s některou z následujících okolností.
Ohrožující cytomegalovirus
Riziko onemocnění srdce výrazně roste spolu s infekcí cytomegalovirem. Na toto riziko upozornil výzkum americké kliniky Mayo.
Tento virus se často vyskytuje u zdravých osob, aniž by se jakkoli projevoval.
Pokud se spojí s revmatickým zánětem, může dojít k onemocnění srdečního svalu. Sval postupně slábne a riziko srdečního selhání se zvyšuje.
Pro správný odhad nebezpečí u revmatických pacientů je proto dobré tento virus včas odhalit.
Nedostatek estrogenů
Další nebezpečnou kombinací je spojení revmatických onemocnění a předčasné menopauzy. Ženy jsou před kardiovaskulárními chorobami oproti mužům přirozeně chráněny hladinou estrogenů. Ta ale po menopauze klesá a k ochraně už nestačí. Pokud ženy prochází menopauzou před 45. rokem věku, ztrácí tuto ochranu mnohem dříve, a jejich riziko srdečního onemocnění tak stoupá na úroveň mužů. Vzhledem k tomu, že přibližně dvě třetiny pacientů s revmatoidní artritidou jsou ženy, je na toto nebezpečí nutné myslet.
Zajímavé je, že ne všechna zánětlivá onemocnění mají stejný efekt. Nejrizikovější jsou pacienti s revmatoidní artritidou, psoriatici oproti nim mají nebezpečí nižší. Ze závěrů kliniky Mayo tak vyplývá, že lékaři by měli své pacienty posílat na pravidelné kontroly srdce i tam, kde by o tom dříve neuvažovali.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Práce vsedě je pro řadu lidí samozřejmostí i za „běžných“ okolností. Ovšem s dobou covidovou přišel i významný fenomén práce z domova. Jak si poradit s dlouhým sezením u počítače často v ne příliš optimálních podmínkách, aniž bychom si zdevastovali svou tělesnou schránku?
Přestože je revmatoidní artritida v první řadě kloubním onemocněním, nezřídka ovlivňuje také psychiku nemocného. Kromě skutečnosti, že se jedná o chronickou a obtížně léčitelnou chorobu, mohou k jistým duševním neduhům přispívat také některé léky.
Zatímco například revmatoidní artritida je poměrně časté a také známé onemocnění, u něhož mohou od loňského roku lékaři svým pacientům již od středně těžkého stadia předepisovat biologickou léčbu, u systémové sklerodermie (SS) je to jinak. Tato revmatická nemoc je vzácná, její projevy jsou velmi různorodé, a proto bývá diagnostika choroby zdlouhavá a obtížná. Jde přitom o velmi závažné onemocnění, což demonstruje také příběh 41leté pacientky Michaely Linkové.
Pokud trpíte bolestmi kloubů, každodenní činnosti se mohou často zdát jako neřešitelný úkon. Nemocní s revmatoidní artritidou totiž mívají zpočátku nejčastěji postiženy malé klouby na rukách, často také zápěstí.
Stává se vám, že se po ránu probudíte s bolavými a ztuhlými klouby? Nemůžete se rozhýbat po dlouhém sezení v autě či u počítače? Jednoduchá, ale účinná cvičení jsou cestou, jak své klouby opět popohnat k činnosti.
