Ačkoliv jsou si slova artritida a artróza velmi podobná, neznamenají totéž. Každé z těchto kloubních onemocnění má jiný původ a také odlišný průběh.
Zánět versus postupná destrukce
Stejně jako artróza má i
artritida základ ve slově arthros neboli kloub. Rozdíl však najdeme
v druhu poškození, který se pod těmito názvy skrývá. Zatímco artritida
je obecně zánět kloubu, a to jak infekčního, tak neinfekčního původu,
artróza označuje degenerativní kloubní změny. Při nich dochází
k postupné destrukci kloubní chrupavky a následné tvorbě drobných
kostěných výrůstků neboli osteofytů. Tyto změny výrazně narušují
správnou pohyblivost kloubu a vedou k jeho bolestivosti.
Odlišné příčiny
Příčina
vzniku obou onemocnění je různá. Za rozvojem artrotických změn, které v
různé míře postihují až 80 % všech lidí, stojí obvykle:
nadměrné zatěžování kloubu,
obezita,
úraz,
cukrovka,
z části též dědičnost.
Na
druhou stranu infekční artritida je vyvolána viry či bakteriemi,
takzvaná dnavá artritida (lidově podagra) zvýšenou hladinou kyseliny
močové v krvi a revmatoidní artritida autoimunitním procesem, během
kterého tělo vytváří z různých důvodů protilátky proti vlastním tkáním.
Podobné, přesto jiné
Příznaky artritidy i artrózy jsou si v mnohém podobné, přesto však najdeme rozdíly. Artritidu obvykle doprovází:
bolestivost,
otok,
zarudnutí,
zvýšená teplota kloubu.
Pro revmatoidní artritidu je typická ranní ztuhlost převážně drobných kloubů ruky, která mizí po rozcvičení.
Artróza je typicky spojena:
s bolestí kloubu po určitém pohybu,
kloub může být rovněž ztuhlý a omezený v pohybu, v pokročilém stadiu onemocnění dokonce viditelně zdeformovaný,
zarudnutí a zteplání obvykle nenacházíme, otok až v případě, že se rozvine městnání tekutiny v kloubu neboli výpotek.
Medicína
oplývá v souvislosti s klouby ještě dalšími výrazy, které zní na první
poslech velmi podobně. Příkladem může být artralgie, označující kloubní
bolest, nebo artropatie, kterou se nazývá onemocnění kloubu obecně.
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
Příznaky revmatoidní artritidy se mohou projevit již v raném dětství. V různé formě postihují revmatické nemoci více než sto ze sta tisíc dětí. Dnes téměř 30leté Američance diagnostikovali revmatoidní artritidu již ve čtrnácti měsících věku. Přes kvalitní biologickou léčbu se s nemocí a s problémy, které s sebou přináší jak revmatoidní artritida sama, tak její léčba, potýká dodnes.
Přestože se v názvu této nemoci skrývá slovo „arthros“ neboli kloub, není to jediné místo, které může postihnout. Nemocné revmatoidní artritidou totiž často trápí také různé postižení očí.
Budete-li kojit své dítě co nejdéle, snížíte tak pravděpodobnost, že u vás propukne revmatoidní artritida. Zjistili to vědci z Fakultní nemocnice v Malmö ve Švédsku. Cílem jejich studie bylo zjistit, zda kojení či užívání orální antikoncepce ovlivňuje budoucí riziko revmatického onemocnění.
Běžným příznakem u více než poloviny pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA) bývá únava. Vyskytuje se nejčastěji u dětí s aktivním onemocněním. Přijít na původ obtíží nemusí být vůbec jednoduché, někdy je od lékařů, rodičů i samotných malých pacientů k objasnění příčiny zapotřebí doslova detektivní práce.
Ač se to zdá vzhledem k projevům revmatických onemocnění neuvěřitelné, podle nových studií mohou některé druhy sportů v boji proti revmatismu výrazně pomoci. Většina pacientů se přitom podvědomě pohybu a sportu vyhýbá, což je podle odborníků škoda.