Ačkoliv jsou si slova artritida a artróza velmi podobná, neznamenají totéž. Každé z těchto kloubních onemocnění má jiný původ a také odlišný průběh.
Zánět versus postupná destrukce
Stejně jako artróza má i
artritida základ ve slově arthros neboli kloub. Rozdíl však najdeme
v druhu poškození, který se pod těmito názvy skrývá. Zatímco artritida
je obecně zánět kloubu, a to jak infekčního, tak neinfekčního původu,
artróza označuje degenerativní kloubní změny. Při nich dochází
k postupné destrukci kloubní chrupavky a následné tvorbě drobných
kostěných výrůstků neboli osteofytů. Tyto změny výrazně narušují
správnou pohyblivost kloubu a vedou k jeho bolestivosti.
Odlišné příčiny
Příčina
vzniku obou onemocnění je různá. Za rozvojem artrotických změn, které v
různé míře postihují až 80 % všech lidí, stojí obvykle:
nadměrné zatěžování kloubu,
obezita,
úraz,
cukrovka,
z části též dědičnost.
Na
druhou stranu infekční artritida je vyvolána viry či bakteriemi,
takzvaná dnavá artritida (lidově podagra) zvýšenou hladinou kyseliny
močové v krvi a revmatoidní artritida autoimunitním procesem, během
kterého tělo vytváří z různých důvodů protilátky proti vlastním tkáním.
Podobné, přesto jiné
Příznaky artritidy i artrózy jsou si v mnohém podobné, přesto však najdeme rozdíly. Artritidu obvykle doprovází:
bolestivost,
otok,
zarudnutí,
zvýšená teplota kloubu.
Pro revmatoidní artritidu je typická ranní ztuhlost převážně drobných kloubů ruky, která mizí po rozcvičení.
Artróza je typicky spojena:
s bolestí kloubu po určitém pohybu,
kloub může být rovněž ztuhlý a omezený v pohybu, v pokročilém stadiu onemocnění dokonce viditelně zdeformovaný,
zarudnutí a zteplání obvykle nenacházíme, otok až v případě, že se rozvine městnání tekutiny v kloubu neboli výpotek.
Medicína
oplývá v souvislosti s klouby ještě dalšími výrazy, které zní na první
poslech velmi podobně. Příkladem může být artralgie, označující kloubní
bolest, nebo artropatie, kterou se nazývá onemocnění kloubu obecně.
Na tuzemskou i zahraniční dovolenou jen málokdo vyráží bez cestovní lékárničky. U lidí, kteří užívají léky pravidelně, se může z lékárničky stát přímo celá lékárna. Při jejím balení a transportu je proto důležité myslet i na správné a bezpečné uchování léků.
Navrhl vám lékař možnost využít biologickou léčbu a vy nevíte, co od ní očekávat? Kladete si otázky, jak tato léčba vlastně probíhá a nakolik ovlivní váš život? Zde najdete základní informace o cílené léčbě. Podrobnosti by vám ale vždy měl vysvětlit váš lékař...
Podle nového výzkumu britských lékařů se zdá, že by mohl být překonán jeden z mýtů o revmatoidní artritidě. Revmatici už pravděpodobně nebudou varováni před pohybem, ale naopak jim pohyb a posilování mohou přinést úlevu!
Nejlepším zdrojem vitaminů pro zdravého člověka je vyvážená strava, případné vitaminové doplňky je vhodné prodiskutovat s lékařem. První skupinou vitaminů jsou vitaminy rozpustné v tucích. Vitaminy se ale rozpouštějí i ve vodě...
Řada pacientů s psoriatickou artritidou se svých ošetřujících lékařů ptá, zda bezlepková dieta může pomoci při jejich onemocnění a zda by ji měli dodržovat. V současné době žádné takové obecné doporučení neexistuje a jasné důkazy o vztahu stravy obsahující lepek a průběhu jednotlivých autoimunitních onemocnění chybí. Mimo to je lidský organismus velmi komplexní systém a choroba u každého jedince probíhá odlišně. Všechny tyto skutečnosti je proto nutné brát v úvahu a případné doporučení bezlepkové diety zvažovat s ohledem na potřeby konkrétního pacienta.
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.