Oslavte Světový den artritidy. Jak? Změnou životního stylu
2. 10. 2014
Stejně jako každý rok i letos spadá na 12. říjen Světový den artritidy. A podobně jako v předchozích letech má i letošní ročník své téma. Tentokrát je to „Living Better, Ageing Well“, které lze přeložit jako „Žít lépe, stárnout důstojně“.
Životní styl ovlivňuje naše zdraví zřejmě více, než bychom předpokládali. V případě revmatologických onemocnění mohou být určité nezdravé návyky možným spouštěčem těchto chorob, či alespoň nepříznivě působí na jejich průběh. I malé úpravy životosprávy proto dokážou zapříčinit velké změny v kvalitě našeho života, ať už jsme mladí, nebo staří.
Zlozvyky se nevyplácí
Vědci prokázali, že u osob s genetickými předpoklady k rozvoji revmatoidní artritidy záleží především na jejich životním stylu, který určí, zda se onemocnění projeví, či nikoliv. Provedené studie potvrdily, že se u jedinců, kteří kouří či trpí nadváhou, revmatoidní artritida skutečně rozvíjí s vyšší pravděpodobností. Kilogramy navíc představují komplikace také pro osoby, které již některou z chorob pohybového aparátu trpí. Vedle nadměrného zatížení nosných kloubů také podporují zánět probíhající v organismu a omezují celkovou hybnost. Následkem může být intenzivnější bolest a ztížení každodenních činností.
Co můžeme změnit
Abychom snížili riziko vzniku nejen revmatologických, ale mnohých dalších onemocnění, doporučují odborníci:
skoncovat s kouřením,
zredukovat popíjení alkoholu,
rozvíjet vhodnou fyzickou aktivitu,
dbát na složení stravy,
zbavit se nadbytečných kil,
pečovat o psychické zdraví.
Jestli se rozhodnete změnit svůj životní styl k lepšímu, postupujte s rozvahou a postupně. Pokud by totiž byly provedené změny příliš razantní, pravděpodobně byste se brzy vrátili ke svým dřívějším, sice nezdravým, ale zažitým návykům.
Kromě věhlasu a mnohdy pohnutých osudů spojuje mnoho známých osobností napříč časem i jedno onemocnění – revmatoidní artritida. Podívejte se, kdo se s touto nemocí také potýkal.
Anti-TNF neboli anti-tumor nekrotizující faktor je chemická látka, která je součástí léčiv používaných po celém světě k léčbě zánětlivých onemocnění, jako je revmatoidní artritida, lupénka nebo Bechtěrevova choroba. Napovíme, jak funguje a kdy je či není vhodné její nasazení.
O mnoha onemocněních se tradují různé mýty, zkazky a polopravdy. Nejinak je tomu i u revmatických zánětů. Platí například, že revma je nemocí starých a bolí při něm jenom klouby?
Většina pacientů trpících revmatickou nemocí hledá cesty, jak se vypořádat s bolestmi. Může nám ulevit teplo? Ovlivňuje revmatickou bolest naše psychika? Jak nám dokážou pomoci lékaři a co můžeme pro zlepšení udělat my sami? Na otázky nám odpověděla MUDr. Marta Olejárová, CSc., z Revmatologické kliniky 1. lékařské fakulty a Revmatologického ústavu.
Pacientská organizace Revma Liga pomáhá jedincům s revmatoidní artritidou již 30 let. Mj. se spolupodílela na prosazení úhrady cílené biologické léčby (z veřejného zdravotního pojištění) i pacientům ve středně těžkém stadiu nemoci. Jakým aktivitám se zástupci této organizace věnovali a věnují v době pandemie covid-19? Co brání v České republice ideální dostupnosti péče pro revmatiky? A jaká doporučení mají (nejen) pro nově diagnostikované pacienty s RA? Mj. na to jsme se zeptali Edity Müllerové, předsedkyně Revma Ligy.
Revmatoidní artritida je obecně považována za chronické celoživotní onemocnění. Díky moderní léčbě však dochází u řady nemocných k dramatickému zlepšení projevů a zpomalení průběhu onemocnění. Cílem současné léčby je kromě zlepšení kvality života nemocných také dosažení remise, tedy stavu, při kterém dochází k ústupu příznaků nemoci.