Oslavte Světový den artritidy. Jak? Změnou životního stylu
2. 10. 2014
Stejně jako každý rok i letos spadá na 12. říjen Světový den artritidy. A podobně jako v předchozích letech má i letošní ročník své téma. Tentokrát je to „Living Better, Ageing Well“, které lze přeložit jako „Žít lépe, stárnout důstojně“.
Životní styl ovlivňuje naše zdraví zřejmě více, než bychom předpokládali. V případě revmatologických onemocnění mohou být určité nezdravé návyky možným spouštěčem těchto chorob, či alespoň nepříznivě působí na jejich průběh. I malé úpravy životosprávy proto dokážou zapříčinit velké změny v kvalitě našeho života, ať už jsme mladí, nebo staří.
Zlozvyky se nevyplácí
Vědci prokázali, že u osob s genetickými předpoklady k rozvoji revmatoidní artritidy záleží především na jejich životním stylu, který určí, zda se onemocnění projeví, či nikoliv. Provedené studie potvrdily, že se u jedinců, kteří kouří či trpí nadváhou, revmatoidní artritida skutečně rozvíjí s vyšší pravděpodobností. Kilogramy navíc představují komplikace také pro osoby, které již některou z chorob pohybového aparátu trpí. Vedle nadměrného zatížení nosných kloubů také podporují zánět probíhající v organismu a omezují celkovou hybnost. Následkem může být intenzivnější bolest a ztížení každodenních činností.
Co můžeme změnit
Abychom snížili riziko vzniku nejen revmatologických, ale mnohých dalších onemocnění, doporučují odborníci:
skoncovat s kouřením,
zredukovat popíjení alkoholu,
rozvíjet vhodnou fyzickou aktivitu,
dbát na složení stravy,
zbavit se nadbytečných kil,
pečovat o psychické zdraví.
Jestli se rozhodnete změnit svůj životní styl k lepšímu, postupujte s rozvahou a postupně. Pokud by totiž byly provedené změny příliš razantní, pravděpodobně byste se brzy vrátili ke svým dřívějším, sice nezdravým, ale zažitým návykům.
Revmatoidní artritida ovlivňuje veškeré činnosti nemocného, což platí i o zaměstnání. Studie provedená v roce 2004 na šesti stovkách artritiků prokázala, že vytvoření komfortnějšího pracovního prostředí snižuje počet absencí těchto lidí až o 60 %.
Artritida je pojem popisující zánět kloubu, většinou bolestivý. Avšak existují různé typy artritid, mezi které patří i ta revmatoidní. Jak ji však poznat? Dobrat se k této diagnóze nebývá snadným ani rychlým procesem.
44letý Zdeněk patří mezi pacienty, které dlouhou dobu trápily bolesti zad, ovšem příčinu svých potíží neznal. Už na střední škole na tělocviku například při fotbale opakovaně upadl, měl problémy se zvednout a pak ho několik dní bolela záda. Stejně tak na vojně a později při nástupu do zaměstnání. Až pozorná oční lékařka jej v 27 letech nasměrovala na revmatologii.
Škola není pro dítě jen místem učení a vzdělávání, ale podílí se i na jeho společenských či sportovních aktivitách. Pokud kvůli chronické chorobě nemůže dítě delší dobu školu navštěvovat, často kromě znalostí ztratí i své místo v kolektivu spolužáků a kamarádů. Čím delší taková absence je, tím déle a obtížněji se po návratu vše vrací k normálu.
Léčba je vždy o spolupráci mezi lékařem a pacientem. A žádná úspěšná spolupráce se neobejde bez otevřené komunikace. Ani v případě revmatoidní artritidy tomu není jinak. Velmi pomůže, pokud budeme při pravidelných návštěvách v ordinaci upřímně mluvit o všech těžkostech, obavách a očekáváních spojených s nemocí a léčbou.
Bolest v dolní části zad, ranní ztuhlost, záněty končetinových kloubů a svalových úponů, ale také poruchy vidění. Poměrně vzácná forma autoimunitního onemocnění páteřních kloubů může mít řadu projevů, které nemusí vést ke stanovení správné diagnózy. Obzvláště když na rentgenových snímcích nejsou patrné zánětlivé změny v oblasti páteře.
