Oslavte Světový den artritidy. Jak? Změnou životního stylu
2. 10. 2014
Stejně jako každý rok i letos spadá na 12. říjen Světový den artritidy. A podobně jako v předchozích letech má i letošní ročník své téma. Tentokrát je to „Living Better, Ageing Well“, které lze přeložit jako „Žít lépe, stárnout důstojně“.
Životní styl ovlivňuje naše zdraví zřejmě více, než bychom předpokládali. V případě revmatologických onemocnění mohou být určité nezdravé návyky možným spouštěčem těchto chorob, či alespoň nepříznivě působí na jejich průběh. I malé úpravy životosprávy proto dokážou zapříčinit velké změny v kvalitě našeho života, ať už jsme mladí, nebo staří.
Zlozvyky se nevyplácí
Vědci prokázali, že u osob s genetickými předpoklady k rozvoji revmatoidní artritidy záleží především na jejich životním stylu, který určí, zda se onemocnění projeví, či nikoliv. Provedené studie potvrdily, že se u jedinců, kteří kouří či trpí nadváhou, revmatoidní artritida skutečně rozvíjí s vyšší pravděpodobností. Kilogramy navíc představují komplikace také pro osoby, které již některou z chorob pohybového aparátu trpí. Vedle nadměrného zatížení nosných kloubů také podporují zánět probíhající v organismu a omezují celkovou hybnost. Následkem může být intenzivnější bolest a ztížení každodenních činností.
Co můžeme změnit
Abychom snížili riziko vzniku nejen revmatologických, ale mnohých dalších onemocnění, doporučují odborníci:
skoncovat s kouřením,
zredukovat popíjení alkoholu,
rozvíjet vhodnou fyzickou aktivitu,
dbát na složení stravy,
zbavit se nadbytečných kil,
pečovat o psychické zdraví.
Jestli se rozhodnete změnit svůj životní styl k lepšímu, postupujte s rozvahou a postupně. Pokud by totiž byly provedené změny příliš razantní, pravděpodobně byste se brzy vrátili ke svým dřívějším, sice nezdravým, ale zažitým návykům.
Přestože aktivita revmatoidní artritidy je nejspíše u mužů i žen stejná, trpí ženy mnohem výraznějšími příznaky nemoci. Důvodem je pravděpodobně jejich slabší tělesná konstituce a ztráta svalové hmoty, hlavně ve vyšším věku. To jsou alespoň závěry finské studie.
Každému pacientovi s revmatickým onemocněním sdělí informace o správném užívání léku nejdříve jeho ošetřující lékař, revmatolog. Následně je pak připomene ještě lékárník, kterému je předepsaný recept předložen. Dodržování předepsané léčby už poté záleží jen na pacientovi. Právě nedůslednost na jeho straně může vyvolat mylný dojem, že léčba neúčinkuje, jak má. Lékaři často o tomto problému hovoří jako o nedostatečné adherenci k léčbě.
Hlavním cílem léčby revmatoidní artritidy je navození klidového stadia, či alespoň snížení aktivity nemoci na minimum. Zabránit nevratnému poškození kloubů je důležité pro každodenní život pacienta. Skutečným průlomem je v tomto směru tzv. cílená léčba.
Je to tak. Vzpírání těžších břemen může podle vědců pomoci bolavým kloubům. Zejména pak u lidí trpících revmatoidní artritidou. Tvrdí to britští vědci. Trénink zahrnuje periodické zvyšování váhy při cvičení, což zlepší funkce svalů a následně i kloubů.
Bolest při revmatoidní artritidě bývá úporná a chronická. Lékař musí rozhodnout, jak ji bude efektivně řešit. Některé léky na tlumení potíží si může koupit pacient sám, jiné jsou pouze na předpis.
Revmatoidní artritida je obecně považována za chronické celoživotní onemocnění. Díky moderní léčbě však dochází u řady nemocných k dramatickému zlepšení projevů a zpomalení průběhu onemocnění. Cílem současné léčby je kromě zlepšení kvality života nemocných také dosažení remise, tedy stavu, při kterém dochází k ústupu příznaků nemoci.
