Přinášíme několik tipů, jak se věnovat hrátkám s jehlou a nití, přestože trpíte revmatem. Stačí několik prostých pomůcek, správná technika a častější přestávky – radosti z vyšívání pak již nestojí nic v cestě!
Jak na to?
Nástroje s pogumovanou rukojetí – určitě si je pořiďte, lépe se drží a nepůsobí křeče. Existují i speciální šetrné náprstky pro osoby s postižením kloubů. Nenavlékají se na prst, ale drží se v ruce – připomínají malé veslo. U nás zatím nejsou běžně k dostání, ale dají se objednat přes internet v zahraničních obchodech pro milovníky vyšívání. Hledejte "hand-held thimble" nebo "quilting paddle".
Samootvírací nůžky s dlouhou rukojetí – stačí jemně stisknout jejich rukojeti k sobě a zavřou se. Poté jen povolte stisk a otevřou se. Jsou vhodné při otocích a bolestech kloubů. Běžně se dostanou ve zdravotnických potřebách nebo protetice.
Šicí stroj – pokud to jde, nezdráhejte si jím usnadnit si práci.
Rukavice – vyzkoušejte práci v nich, omezíte tak riziko poranění a přenosu vibrací z opakovaných pohybů na klouby.
Péče – mějte ruce v teple a často si je masírujte. Pokud trpíte artrózou palcového kloubu, tento se dá velmi dobře tejpovat neboli ovázat speciální páskou. Poradí vám na rehabilitaci.
Informace – nestyďte se poradit se s revmatologem nebo s rehabilitační sestrou, řadu pomůcek pro usnadnění denních činností seženete ve zdravotnických potřebách.
Všeho s mírou
Naslouchejte tomu, co vám říká tělo. Při zhoršení bolestí si odpočiňte a vyšívání na několik dní odložte. Při akutním zánětu, který se projeví zarudnutím a otokem, by měly být ruční práce úplně tabu.
Artritida i deprese jsou obě velmi častým, ale také léčitelným problémem. Se správnou terapií se většina lidí z deprese vzpamatuje – důležité je však vyhledat pomoc včas
Jedná se o dvě naprosto odlišné nemoci, ovšem s podobnými názvy – ty pletou hlavu laické veřejnosti i studentům medicíny. Společné mají jen jedno: vznikají v případě, kdy se imunita vymkne kontrole.
Artritida je pojem popisující zánět kloubu, většinou bolestivý. Avšak existují různé typy artritid, mezi které patří i ta revmatoidní. Jak ji však poznat? Dobrat se k této diagnóze nebývá snadným ani rychlým procesem.
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
Každému pacientovi s revmatickým onemocněním sdělí informace o správném užívání léku nejdříve jeho ošetřující lékař, revmatolog. Následně je pak připomene ještě lékárník, kterému je předepsaný recept předložen. Dodržování předepsané léčby už poté záleží jen na pacientovi. Právě nedůslednost na jeho straně může vyvolat mylný dojem, že léčba neúčinkuje, jak má. Lékaři často o tomto problému hovoří jako o nedostatečné adherenci k léčbě.
Revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění, které se vyznačuje především bolestí, ztuhlostí a otoky. Při léčbě se používá široké spektrum metod. Bolest lze dnes již řešit i využitím konopí. Nemůže však tato rostlina pomoci i jinak?
