Přinášíme několik tipů, jak se věnovat hrátkám s jehlou a nití, přestože trpíte revmatem. Stačí několik prostých pomůcek, správná technika a častější přestávky – radosti z vyšívání pak již nestojí nic v cestě!
Jak na to?
Nástroje s pogumovanou rukojetí – určitě si je pořiďte, lépe se drží a nepůsobí křeče. Existují i speciální šetrné náprstky pro osoby s postižením kloubů. Nenavlékají se na prst, ale drží se v ruce – připomínají malé veslo. U nás zatím nejsou běžně k dostání, ale dají se objednat přes internet v zahraničních obchodech pro milovníky vyšívání. Hledejte "hand-held thimble" nebo "quilting paddle".
Samootvírací nůžky s dlouhou rukojetí – stačí jemně stisknout jejich rukojeti k sobě a zavřou se. Poté jen povolte stisk a otevřou se. Jsou vhodné při otocích a bolestech kloubů. Běžně se dostanou ve zdravotnických potřebách nebo protetice.
Šicí stroj – pokud to jde, nezdráhejte si jím usnadnit si práci.
Rukavice – vyzkoušejte práci v nich, omezíte tak riziko poranění a přenosu vibrací z opakovaných pohybů na klouby.
Péče – mějte ruce v teple a často si je masírujte. Pokud trpíte artrózou palcového kloubu, tento se dá velmi dobře tejpovat neboli ovázat speciální páskou. Poradí vám na rehabilitaci.
Informace – nestyďte se poradit se s revmatologem nebo s rehabilitační sestrou, řadu pomůcek pro usnadnění denních činností seženete ve zdravotnických potřebách.
Všeho s mírou
Naslouchejte tomu, co vám říká tělo. Při zhoršení bolestí si odpočiňte a vyšívání na několik dní odložte. Při akutním zánětu, který se projeví zarudnutím a otokem, by měly být ruční práce úplně tabu.
Nohy nás nosí celý život, přesto se k nim často chováme doslova macešsky. Dají se však přirovnat ke stavbě domu: Máme-li špatný základ, může se zřítit nakonec celý dům. Bohužel si někdy uvědomíme, že je třeba se o nohy starat, až když začnou problémy.
Revmatoidní artritida se v České republice objevuje u jednoho procenta populace. Postihuje tak zhruba sto tisíc lidí. Nejčastěji tímto zánětlivým onemocněním trpí ženy, které mají dědičné predispozice. V pořadu U lékaře o revmatoidní artritidě mluvil profesor Jiří Vencovský - předseda české revmatologické společnosti Jana Evangelisty Purkyněho, který zároveň pracuje v revmatologickém ústavu v Praze.
44letý Zdeněk patří mezi pacienty, které dlouhou dobu trápily bolesti zad, ovšem příčinu svých potíží neznal. Už na střední škole na tělocviku například při fotbale opakovaně upadl, měl problémy se zvednout a pak ho několik dní bolela záda. Stejně tak na vojně a později při nástupu do zaměstnání. Až pozorná oční lékařka jej v 27 letech nasměrovala na revmatologii.
Léčba je vždy o spolupráci mezi lékařem a pacientem. A žádná úspěšná spolupráce se neobejde bez otevřené komunikace. Ani v případě revmatoidní artritidy tomu není jinak. Velmi pomůže, pokud budeme při pravidelných návštěvách v ordinaci upřímně mluvit o všech těžkostech, obavách a očekáváních spojených s nemocí a léčbou.
Vychovávání dětí a starost o rodinu není jednoduchý úkol ani pro zdravého člověka. Pokud trpíte artritidou, bude to pro vás znamenat mnoho přemýšlení a plánování navíc. Pokud se ale na vše pečlivě připravíte, může mít vaše nemoc na chod rodiny jen minimální vliv.
„Revma“ má většina lidí spojeno s pokročilým věkem. Určitá forma této nemoci ale místo dospělých a seniorů cílí na děti. Jmenuje se juvenilní idiopatická artritida (JIA). Naučit se s touto nemocí žít museli i Jana a Josef, rodiče dvou synů. A především starší z jejich potomků Dan, kterému byla JIA diagnostikována v necelých pěti letech.
