Existují pohybové aktivity, které lidem trpícím některou z revmatických nemocí nijak neubližují. Stejně tak však jsou jisté druhy sportovních disciplín, které pro revmatiky z hlediska jejich onemocnění vhodné rozhodně nejsou.
Pozor, nevhodné!
Týmové disciplíny
Pro revmatiky jsou nevhodné obecně, nelze u nich zvolit individuální tempo.
Hrozí zde vyšší riziko poranění.
Stojíte-li přesto o pohyb ve skupině, je ideální obyčejná chůze nebo její severská varianta s holemi, společná vyjížďka na kole, případně návštěva bazénu.
Míčové hry
Představují pro klouby velkou zátěž.
Jsou u nich častá zranění.
Týká se to i jinak šetrného a prospěšného golfu, který není při artritidě vhodný pro nutnost nárazové zátěže při odpalu.
Bojové sporty
Vyhýbejte se i kontaktním a bojovým sportům.
Riziko úrazu obvykle převažuje přínosy z pohybu a sportovní aktivity.
Běh
I když klouby právě nebolí a necítíte je, nezatěžujte je během.
Dobrou alternativou je chůze, nordic walking či jízda na kole.
Lyžování
Sjezd není pro nemocné klouby vhodný – nárazová zátěž pro opěrný systém a svalstvo je velká.
Zvolte raději běžkové lyže, zde je pohyb rovnoměrný.
Jak skloubit sport a revma?
O vhodnosti sportovní disciplíny by měl vždy rozhodnout lékař, nejlépe ošetřující revmatolog nebo ortoped.
Záleží na konkrétním onemocnění – při lokalizovaném kloubním postižení může pomoci například kloubní ortéza.
Mezi nejšetrnější sportovní a pohybové disciplíny patří plavání, běh na lyžích, chůze s hůlkami nebo bez nich, tanec či jízda na kole.
Cvičení a sport by měly být v případě akutního kloubního zánětu tabu.
Pozor na analgetika – potlačení bolesti může vyřadit ochranné mechanismy, kterými nám organismus signalizuje, abychom přestali s pohybem a odpočali si.
Potíže související s artritidou mohou být u někoho mnohem výraznější během chladného období. Často se stává, že ani předepsané léky nedokážou dostatečně ulevit od bolesti.
Pacientská organizace Revma Liga pomáhá jedincům s revmatoidní artritidou již 30 let. Mj. se spolupodílela na prosazení úhrady cílené biologické léčby (z veřejného zdravotního pojištění) i pacientům ve středně těžkém stadiu nemoci. Jakým aktivitám se zástupci této organizace věnovali a věnují v době pandemie covid-19? Co brání v České republice ideální dostupnosti péče pro revmatiky? A jaká doporučení mají (nejen) pro nově diagnostikované pacienty s RA? Mj. na to jsme se zeptali Edity Müllerové, předsedkyně Revma Ligy.
Je známo, že mysl je silným spojencem v boji s řadou nemocí, revmatické choroby nevyjímaje. Projevy onemocnění se často zhoršují stresem, a proto se na úspěchu léčby nemalou měrou podílí i duševní pohoda pacienta. V případě dětí to platí dvojnásob.
Téměř každý bude mít v seznamu vánočních dárků někoho, kdo se léčí s chronickým onemocněním – ať už vysokým krevním tlakem, cukrovkou, srdeční slabostí, nebo třeba revmatickou chorobou. Někdy je těžké vymyslet vhodný dárek, který by potěšil, pomohl a neublížil. A přesně takové tipy vám přinášíme.
Myslete na své zdraví. Pečujte o své tělo. Tyto věty dnes a denně vidíme a slyšíme takřka na každém kroku. Zdaleka ne každý si však tyto rady bere k srdci. Přitom pár hodin týdně stačí na to, abyste se cítili mnohem lépe. U lidí s revmatoidní artritidou to platí dvojnásob.
Jako u mnoha jiných onemocnění i u těch revmatologických hrají určitou roli geny. Avšak každá choroba má svůj vlastní stupeň a vzorec dědičnosti, stejně jako své vlastní geny.
